článek z PORGazeenu 42
Wikipedie - Svobodná encyklopedie
Janek Vančura
Wikipedie původně vznikla roku 2001 jako zdroj návrhů pro další obsah Nupedie, běžné neziskové internetové encyklopedie, která se snažila zapojit do tvorby čtenáře. Označení Wiki se dnes používá souhrnně pro všechny internetové stránky, které může každý návštěvník na místě měnit, což je právě koncept, který přinesl tehdy 13 dní starý systém WikiWikiWeb.
Nápad Wikipedie byl už od začátku postaven na čtyřech principech svobodného softwaru (po vzoru operačního systému GNU/Linux) - neboli svobodě používat, kopírovat, měnit a distribuovat pro jakýkoli účel, a tak veškerý software, který Wikipedie používá, i veškerý její vlastní obsah je možno bez omezení a bez jakýchkoli legálních obtíží citovat, měnit pro své potřeby, měnit pro veřejnost nebo i prodávat.
Duševní vlastnictví a růst
Na otázku, komu Wikipedie patří, není odpověď. Copyright k ní drží každý z několika milionů přispěvatelů. Patenty se jí netýkají - zbývá už jen obchodní značka, a tu vlastní teprve od ledna ve většině západních zemí nadace WikiMedia, která byla založena roku 2002.
WikiMedia se stará o servery na čtyřech místech světa, má dva až čtyři zaměstnance a asi milionový dolarový rozpočet. Do roku 2003 stačil jediný server; dnes jich je zapotřebí více než stovka, aby zvládly zpracovat dva až sedm tisíc návštěv za vteřinu, čímž se Wikipedie koncem ledna vyšplhala až na místo čtrnácté nejnavštěvovanější domény. Všechno je placeno z darů jednotlivců a firem, především v USA, přesto ale Wikipedie neobsahuje reklamy, ani podle všeho nikdy nebude - to souvisí s přesunem vrchní domény z .com na .org.
Dnes má anglická část Wikipedie 970 tisíc členů, z toho je 823 volených administrátorů, kteří mají vyšší pravomoce. Stát se administrátorem je velmi obtížné, a dokud nemáte tisíc příspěvků, tak i zcela nemožné. Pro řešení nejvážnějších problémů existuje ještě patnáct tzv. arbitrů, ale ti využívají moc jen zřídkakdy.
Wikipedie nedávno slavila své páté narozeniny a k datu odevzdání PORGazeenu do tisku překročila jen v angličtině milion článků. Každý den přibývá 2000 nových. Lze to porovnat s rozsahem druhou největší encyklopedií, Britannicou, která jich má "pouhých" 120 tisíc.
Wikipedie je obrovským zdrojem informací a mnohokrát byla kvůli svému cíli obsáhnout veškeré lidské vědění nazvána novodobou Alexandrijskou knihovnou. Svou efektivní strukturou a hierarchizací ve spojení se zabudovaným vyhledávačem je mocnou referenční pomůckou ke studiu všech oborů. Já sám ji používám každý den.
Vandalové a kritici
Wikipedie má mnoho kritiků, především z řad konkurence, vlastních redaktorů a lidí, o kterých se v ní píše. Bylo řečeno a mnohokrát opakováno, že je nepoužitelná jako referenční zdroj, protože nemá žádnou autoritu - není možné zjistit, jak kvalifikovaný byl autor příspěvku. Nutno uznat i to, že ve Wikipedii se věnuje mnoho prostoru tématům, která lidi zajímají, méně jsou zpracována ta, o kterých nikdo nechce psát. Dále neexistuje formální aparát, který by ověřoval fakta - měnit články může totiž opravdu každý. Registrovaný uživatel může psát nové články a jeho změny se objevují okamžitě.
Například během minulého roku se na Wikipedii objevilo obvinění jedné osoby z vraždy obou Kennedyů. Zůstalo bez povšimnutí po dobu několika měsíců. Případy vandalismu se loni silně zmnožily, některé byly způsobeny přímo kritiky Wikipedie, kteří chtěli ukázat, jak slabý její systém je. Dnes už má Wikipedie dokonalejší obranu, a tak bývají velké vandalismy rychle odstraněny s pomocí složitého systému databází a záloh. Podle IBM, které provedlo bez vědomí Wikipedie test efektivity redaktorů, je většina útoků opravena do pěti minut. Často je také porušována zásada, že obsah musí být nestranný - stává se, že obzvláště citlivá témata jsou postrkována z jedné strany názoru na druhou, a tak existuje skupina tzv. polochráněných článků; jde především o životopisy politiků (např. Hitlera).
V prosinci zveřejnil vědecký časopis Nature srovnávací studii Wikipedie a Encyklopedie Britannica. Na dvaačtyřiceti článcích vědeckého charakteru srovnávali odborníci kvalitu encyklopedií, aniž věděli, co mají před sebou. Zatímco Britannica měla v průměru okolo tří vážných chyb na článek, Wikipedie měla okolo čtyř. K tomu ale možno dodat, že Wikipedie má články v průměru 2,6krát delší, a tak má na slovo - alespoň tedy ve vědeckých oborech - dokonce méně chyb než Britannica.
Wikirodina
Za zmínku stojí i sesterské projekty Wikipedie: např. Wikcionář - mnohojazyčný slovník a thesaurus, Wikinews - pomalu se rozjíždějící online noviny a Wikispecies - obsáhlá mnohojazyčná databáze biologických druhů. Pro užitek z těchto projektů je však znalost angličtiny podmínkou. Kromě sesterských projektů má Wikipedie na internetu i mnoho nespřízněných projektů, např. encyklopedie s konkrétním zaměřením nebo vynikající parodii na samotnou Wikipedii Uncyclopedia.org, která si vystřelí snad z každého aspektu Wikipedie a stává se místem, kam může každý psát hlouposti (ale musejí být vtipné!). Nejlepší způsob, jak poznat Uncyclopedii, je přečíst si o ní ve Wikipedii a poté o Wikipedii v ní.
Závěrem několik slov o poněkud zakrnělé české Wikipedii. Obsahuje dvacet tisíc článků a má okolo čtyř set členů. Richard Stallman ve svém eseji Svobodná encyklopedie, který napsal ještě před vznikem Nupedie, píše, že tento projekt bude spoléhat především na studenty a učitele. Takže si nestěžujte, že v ní nic není, a něco do ní přidejte - je nás tu přece deset milionů.