článek z PORGazeenu 45
Povinná maturita z matematiky: Cui bono?
Matouš Turek - septima
Pokud poslanecká sněmovna nestihne posunout zavedení státní maturity, a tato možnost je zcela reálná, budeme mít s nejvyšší pravděpodobností povinnou maturitu z matematiky. Náš ředitel tvrdí, že státní maturita z matematiky se pro zúčastněné nabízí jako nejvýhodnější alternativa. Je totiž možné předvídat, co všechno v ní asi bude, na rozdíl od ostatních volitelných maturit, jako je například společenský základ. Tento předpoklad nepopírám, ale na představu o největší výhodnosti bych si dovolil zaútočit.
Prvním problémem je předpoklad, že jasně předvídatelný obsah zkoušky znamená jednoduchost pro studenta, a tedy nejvyšší šance vysokého bodování. Někteří z nás, studentů, nejsou v matematice právě kovaní. To je fakt - někdo je lepší, někdo horší v každém předmětu. Někteří horší matematici si matematiku možná vyberou rádi s tím, že pokud budou dobře vědět, co se učit, dobře se to naučí. To byla výhoda, na kterou byl před námi kladen důraz. Pokud v tomto někteří souhlasí, je to jejich volba a já věřím, že zvážili dobře situaci a je to pro ně volba nejlepší.
Ovšem jiní by z různých důvodů z matematiky maturovali neradi. Mohou seznat, že maturitní matematika je prostě nad jejich síly. Sám ředitel Klaus řekl, že existují i lidé, kteří v matematice skutečně mezi nejlepší asi patřit nebudou, ani když se budou snažit. Samozřejmě uznávám, že takových na PORGu nebude mnoho. Ale jsou a mohou být a povinná maturita z matematiky by pro ně mohla být utrpením, ne-li katastrofou.
Bylo nám tvrzeno, že maturovat z matematiky je výhodné, protože je možné lépe kontrolovat kvalitu známky kvalitou přípravy, protože je jasné, na co se připravit. Je tedy nutné se zeptat, jestli tato příprava stojí skutečně za to, zejména v případě, že student v matematice není mezi nejlepšími a příprava by byla náročná. Mnozí totiž počítají s tím, že matematiku už nebudou potřebovat, přinejmenším ne na maturitní úrovni. Pan ředitel sice tvrdil, že ve značném množství oborů, které se nabízejí ke studiu a práci, je matematika žádoucí. S tím nelze než souhlasit. Ale například společensko-vědní základ je důležitý pro přinejmenším stejně velké množství oborů. Existuje naopak mnoho vysokých škol, na něž se budou Porgáni dozajista hlásit a které matematické znalosti nevyžadují. Studenti pak nejenže nebudou chtít studovat zbytečnou matematiku, ale mnohem raději by se zaměřili na znalosti a obory potřebné pro přijetí na vybranou vysokou školu. A pokud vím, že přijímací zkoušky z "obecného rozhledu" obsahují rozsáhlé sekce, které se budou jistě překrývat se záběrem maturity ze společensko-vědního základu, pak si raději vyberu ji. Nejen tedy že bych se pak nemusel připravovat na maturitu, která by pro mě byla v důsledku zbytečná, učil bych se navíc to, co budu potřebovat pro přijetí na vysokou školu, což pro většinu Porgánů bude zřejmě skutečná priorita.
Studenti tak budou muset volit mezi maturitou a přijímačkami, jejich požadavky se totiž budou nutně u mnoha studentů diametrálně lišit. Dosud bylo obvyklé alespoň částečně se připravovat na oboje zároveň. Odvažuji se navíc tvrdit, že tento nový rozpor uškodí nejen studentům jako takovým, ale i prestiži, o kterou škola jako instituce usiluje. Škola se naprosto právem honosí téměř stoprocentní úspěšností přijetí na vysoké školy a uvádí to jako jeden z kladů. Tímto se škola propaguje a sluší jí to, vždyť jedním z jejích cílů je připravit studenty na vyšší vzdělání. Ovšem pokud bude třeba pro úspěch u maturity vrhat síly do matematiky namísto sociologie nebo dějepisu, není bezdůvodné uvažovat o poklesu úspěšnosti u přijímacích zkoušek. Na ty by se studenti pochopitelně připravovali raději.
Měřítko "přijímanosti" je momentálně pro školu dozajista podstatnější než skóre ve státní maturitě, protože to studentovi není skutečně k ničemu. Nikde nebylo naznačeno, že by jakákoli instituce hodlala příští rok přihlížet k výsledku státní maturity. Ta je navíc naprosto diskreditována vývojem posledních měsíců a fakt, že je celkově špatně připravená a nevypovídající, považuji dnes za obecně známý. Nezdá se mi proto, že by se škola měla pokoušet takto drasticky omezovat své studenty, jen aby v takové zkoušce dosáhli lepšího výsledku. Předpoklad pana ředitele je, že studenti PORGu bez ohledu na své předchozí zaměření budou skórovat nejlépe ve státní maturitě z matematiky. Ovšem výběr státní maturity nařízen být nemůže. Proto byl vytvořen plán "okliky" přes povinnou školní maturitu z matematiky. Obecná teorie by naznačovala, že pokud studenti budou muset studovat na matematiku ve školním kole, "vyberou" si ji pak i ve státním. Škola tedy zařídí, aby se studenti připravovali na matematiku. Nasnadě je otázka, jak škola zařídí, aby se absolutní většina oktávy připravila "na jedničku", což bylo označeno za reálný cíl. V odpovědi se mnoho studentů, mezi nimi i já, obává, že školní kolo bude neúměrně obtížné kolu státnímu. Koneckonců matematika na PORGu je také obtížnější než ta obsažená v ukázkách státní maturity, může někdo tvrdit. V tom případě se ovšem všechny problémy zesilují - horší matikáři budou dále znevýhodněni, učení bude obtížnější a oktaváni budou muset kvůli školnímu kolu věnovat matematice více času, než kdyby se připravovali jen na "jednoduchou" maturitu státní. Pokud má školní kolo fungovat jako takováto pojistka, považoval bych jednání školy za poměrně bezohledné vůči potřebám svých studentů, a to v oblasti pro školu nejdůležitější, v oblasti vzdělání. Pokud by naopak školní kolo takto fungovat nemělo, není mi jeho smysl jasný.
Na školním webu se tvrdí, že škola se snaží o vyvážený přístup k humanitním a exaktním oborům. Je pravda, že ve vyšších ročnících existuje poměrně výjimečná možnost výběru zaměření dle osobního uvážení. Škola se i touto svobodou na stránkách chlubí, a má proč. Vstřícný přístup k vzdělávacím zájmům studentů a svoboda výběru jsou pro mě i mé spolužáky jednou z klíčových kvalit našeho vzdělání na PORGu. O to víc nás pak zarazí, že když nás chce stát omezit ve svobodě výběru vzdělání, škola na to plánuje reagovat ještě rigidnějším omezením.
Kroky, které škola po státu chce zopakovat, jsou způsob rozhodnutí a jeho zavedení. Je diskutabilní vnutit studentům na poslední chvíli klíčovou zkoušku z předmětu, který je třeba vůbec nemusí zajímat. Změna je zavedena shora, bez možnosti ovlivnění a volby, což jaksi paralelizuje postup státu. Navíc bezodkladně. Tato bezodkladnost pak ústí do jedné z podstat studentské nevole - studenti nejen že s tím nemohou nic dělat, ale ani s ničím takovým naprosto nepočítali. Je to tedy asi podobně férové jako státní maturity samotné. Pravidla se v nastaveném čase obvykle nemění.
Vzdělávací zodpovědnost ke studentovi by měla být vždy zohledněna víc než výsledky školy ve zkouškách. Pokud by tomu tak nebylo, škola by pravděpodobně neplnila očekávání svých klientů, a tudíž by bylo reálné očekávat její kritiku. To by v důsledku školu opět mohlo poškodit. Dozvěděl jsem se nedávno, že 65 % nových Porgánů ročně přichází na doporučení Porgánů současných. Vypadá to tedy, že většinu nových studentů přitáhnou hodnoty, které cítí rodiče a studenti; mezi ty se řadí kvalita a možnosti výuky, to, že škola je "malá a útulná", její atmosféra, ale ne výsledky maturit.
Otázka tedy zní: Cui bono? - pro koho přesně je povinná maturita z matematiky dobrá? Pan ředitel tvrdí, že pro školu. S tím ovšem musím nesouhlasit, protože toto rozhodnutí by z důvodů výše popsaných poškodilo studenty i instituci jako takovou. Mnoho studentů by si státní maturitu z matematiky vybralo tak jako tak, a to pro její propagovaná pozitiva. Ovšem plošné předepsání maturity ve školní formě mi připadá jako příliš silový a ukvapený pokus o řešení problému státních maturit. Propagování pozitiv tohoto kroku ex post je pak zbytečné, protože přesvědčovat je potřeba pouze v případě, že čekáme reakci.