článek z PORGazeenu 45
Vážený pane řediteli - otevřený dopis
Jindřich Traugott - sexta
Vážený pane řediteli,
úvodem bych rád předeslal, že v následujících řádcích se neskrývá žádná satira Vaší osobnosti ani ironicko-populistické hodnocení Vašeho působení ve funkci ředitele. Zkrátka nic, proti čemu byste se musel hájit. Nebude se ani "fňukat" nad Duchem PORGu, stejně už to nikoho nedojme, natožpak aby to s něčím pohnulo. Ne, ne, ne, nic z toho. Jedná se o věc v současné době mnohem více alarmující. Věc, kterou máte možnost změnit, a troufám si říct, že je to i ve Vašem vlastním zájmu.
Dovolte mi začít trochu zeširoka: "PORG je škola malá a útulná." To se dozví každý návštěvník našich webových stránek hned na prvním místě. Uznávám důležitost této informace, neboť mezi školami malými a velkými je obrovský rozdíl. Nebudu psát o éterických aspektech, jako je atmosféra ve škole, protože bych se dříve nebo později ocitl v pasti abstraktních a subjektivních dojmů. Velká škola si může dovolit investovat do okrajových aktivit a projektů, protože si je jista tím, že dostatečný počet studentů-zájemců vyváží exotičnost investice. Takovýchto výhod je na velké škole samozřejmě mnoho, ale to Vy dobře víte. Malé školy nemají oproti velkým školám zdánlivě žádné racionální výhody. Troufám si však říct, že jedna nenápadná přednost hraje v důsledku významnou roli - flexibilita školy. Velká škola musí kvůli komplikované struktuře uplatňovat plošná nařízení a metody, které jsou v mnohých oblastech vysoce neefektivní. A co víc, naprosto se vytrácí veškerá odezva od samotných subjektů těchto metod - studentů. Jelikož je PORG škola malá a útulná, podobné problémy ji nemusí nutně sužovat. Konstruktivní dialog mezi studentem a profesorem, potažmo konceptem výuky, je možný.
Ještě úžasnější a výjimečnější je fakt, že studenti o tento dialog aktivně usilují. Touha po vzdělání, tak jak ji známe na PORGu, není na českých gymnáziích ani zdaleka normou a nepochybně je jedním z faktorů, který dělá PORG tím, čím je. S aspektem studentského entuziasmu naprosto bezprostředně souvisí angažovanost studentů v dění školy. Důkazem může být již prostá existence časopisu, který právě držíte v ruce a do kterého na popud studentů přispíváte. Usuzuji tedy, že Vám jejich přístup není lhostejný. Byla by to také hloupost: pro dobrou školu jsou esenciální jak zapálení profesoři, tak zapálení žáci (inspirativní prostředí proklamují samotné stránky PORGu). Náhled studentů na školu coby instituci je pro marketing školy také důležitý, neboť co může být pro školu lepší reklamou než vřelé doporučení absolventa.
Ve svém e-mailu ohledně změn ve zřizovateli PORG jste stav školy, ke kterému se právě blížíme, označil jako stadium dospělosti. S lehkým zklamáním musím poznamenat, že mi toto přirovnání připadá funkční spíše ve saint-exupéryovské rovině Malého prince. Dospělost jako zbytečně nucená okázalost a ignorance, která vede k zanedbání drobných a zdánlivě nedůležitých otázek. Mnou interpretovaná propozice o dospělosti zcela zjevně koreluje s průběhem mnohých "afér" z posledních dnů, měsíců a roků. Studenti ani jejich rodiče nemají možnost se ani vyjádřit k prováděným změnám; vše je jim předhazováno jako hotová věc. Abych nemohl být obviněn z přílišné akademičnosti a vágnosti zmíním pár příkladů: náznaky tohoto "komunikačního monologu" jsme začali pociťovat před několika lety s nástupem nepříčetnosti a nekompromisnosti ohledně vzhledu třídy. V tomto školním roce byl výskyt těchto "neplánovaných změn" enormní: jako hlavní bych zmínil například "čachry" s rodilým mluvčím a zrušení (respektive transformování) jednoho roku filozofie. Poslední kapkou byla pro mnoho lidí změna ve zřizovateli PORG a její "prezentace" ex post. Nehodnotím to, zdali jsou tato rozhodnutí dobrá či špatná. Nicméně způsob, jakým byla provedena, je zarážející. Považuji za svou povinnost Vás coby ředitele informovat o tom, že z řad studentů vyvstává vlna nespokojenosti týkající se způsobu komunikace mezi vedením školy a jejími zákazníky (studenty a rodiči). S komunikací, která se povětšinou omezuje na prosté oznámení o změnách, začínají být nespokojeni i rodiče studentů, což škole rozhodně nevytváří dobré renomé.
K řešení tohoto problému je dozajista potřeba snaha obou stran. To, že studenti nemohou přímo rozhodovat o strategii a osudu školy, je zcela zřejmé. Mám však za to, že možnost oficiálně formulovat studentské a rodičovské názory na otázky výuky a vzdělávání bez nároku na přímé ovlivnění rozhodnutí, by byla přinejmenším "férová" a "neškodná". Jako organizace této ideje se nabízí systém studentských a rodičovských rad, který by stál minimálně za zvážení a možná i za vyzkoušení. Chtěl bych tímto vyzvat studenty ke shovívavosti a respektu vůči vedení školy. Vás bych, pane řediteli, rád požádal o přehodnocení současného přístupu s přihlédnutím k jedinečnému potenciálu PORGu skrývajícímu se v již zmíněném entuziasmu studentů, kterého by si měl vážit každý ředitel. Nežádám bezmyšlenkovitou extrémní liberalizaci. Žádám obecné zprůzračnění dění na PORGu. Žádám ústav, který bude studentům jakožto subjektům výuky naslouchat, a tím v nich vyvolá alespoň pocit, že mají možnost ovlivnit dění na škole. Koneckonců studentský pocit sounáležitosti se školou může v dlouhodobé strategii PORGu přihrát nějaké to promile ve statistických údajích na NAŠI stranu.
Jindřich Traugott, sexta
V Lincolnu 9. června 2007