článek z PORGazeenu 46
Jak nakupovat
Aleš Roleček
"Škola tu k učení vpravdě není, leč vydává cenná potvrzení."
(Kemal Atatürk v projevu o moderním tureckém školství)
Asi je tomu opravdu tak, jak pravil velký maloasijský reformátor. Mnozí máme podobnou zkušenost - škola nás toho vpravdě mnoho nenaučila, a co nás naučila, z toho jsme většinu stejně zapomněli, a co jsme nezapomněli, to nám v životě nakonec většinou k ničemu není. Život je o něčem jiném než o různých benzenových jádrech, rovnicích nesrovnatelných, průřezech housenkami či dávno zamřelých autorech. Takže nakonec opravdu zbudou jenom nějaké ty papíry pro jiné školy a úřady.
Život je o žití a má být žit, jak se dnes říká, naplno a se vším všudy. A protože v dnešním světě se vše kupuje, bylo by snad vhodné, aby nás škola naučila také nakupovat.
Co tedy budeme potřebovat na začátek. Asi čekáte, že peníze. No ovšem. Za peníze, to umí nakupovat každý, my se bez nich sice také občas neobejdeme, ale budeme je používat jen v krajní nezbytnosti.
Stejně se rozlučme s představou, že pro mnoho peněz je třeba mnoho a dlouho pracovat. To je zcela groteskní představa. Zničíte se daleko dříve, než takové peníze vydřete. A kdyby ne, nezapomínejme, že práce je droga a stanete se na ní závislí, takže nakonec si pro samou práci stejně nic neužijete.
Peníze je nejlépe dostat jen tak, jaksi mimochodem, jako i jiné věci. To bylo nejlépe zařízeno ve středověku. Knížeti bloudícímu na lovu jste ukázali cestu z lesa a hned jste byli obdarováni územím velikost dnešního okresu, anebo naopak prostý hrabě půjčil svého koně knězi spěchajícímu k umírajícímu a jeho potomci vystoupili až na císařský trůn, jako se tomu stalo v případě jistých Habsburků.
Ale zpět k našemu tématu, prostě předpokládejme, že peníze máme, a budeme tedy nakupovat. Nejdříve dům. Je zbytečné si kupovat nejprve něco jiného - kam bychom to vše ukládali? Dům je prostě základ všeho ostatního nakupování či spíše schraňování.
Vlastně raději domy. Máte-li možnost koupit či jinak získat dům, neváhejte. Dva domy jsou lepší než jeden a tři lepší dvou. V této věci se nemůžete mýlit v počtu, ale pouze v kvalitě. Samozřejmě, jestliže vám nabízí někdo pitomou funkcionalistickou škatuli, bude to nejspíš ďábel v lidské podobě, který vás chce uvrhnout nejdříve do betonu, poté do strašného zoufalství a posléze do věčného zatracení.
Proto si pamatujme tři základní pravidla pro výběr domů:
Čím starší tím lepší. Dům má být vyzkoušený a zabydlený. Stářím ohlazený až omšelý a opadaný. Až tak trochu nakřivo a mírně zavlhlý.
Čím větší tím lepší. Nezapomeňte, že v tomto domě budete opravdu žít. A budou-li vám Nebesa nakloněna, i umírat. Jinou část domu budete obývat v horkém létě, jinde budete zamřívat u rozpálených kamen v zimě. Velká knihovna a jídelna jsou základ, samozřejmě salon, několik ložnic a všelijaké ty komůrky a alkovny, veranda pro letní snídaně, bez té se prostě neobejdeme.
Čím osamělejší tím lepší. Považte jen všechny strázně, které nám mohou působit nepokojní sousedé se svými stroji a vřeštícími dětmi. A my chceme klid a velikou zahradu, vlastně raději park, a k tomu potřebujeme prostor a ne těsné sousedství všelijakých vrzajících kutilů. Nejlépe malé odlehlé panství. Třeba něco takového, jak to popisuje flámský klasik Timmermans: "V zahradě obklopené vysokými stěnami byl ještě větší klid, zde porušil ticho pouze zpěv ptáka anebo zabzučení hmyzu na slunci. Do domu vedlo několik širokých kamenných schodů, které čas rozviklal a uvolnil.vysoké zimostrázové keře, mezi nimiž se vinuly cesty, se zdvíhaly jako zdi kolem vyschlého vodotrysku, na kterém se hemžily modrozlaté mouchy. . A na konci zahrady stál rokokový pavilonek bujně obrostlý divokým vínem. V tom domě se stropy z tmavého dubu, se širokou chodbou vyloženou černými a bílými dlaždicemi, s vysokými místnostmi a širokým schodištěm, zde bydlila, obklopena jsouc starodávným nábytkem a škrobenými podobiznami předků, Anna Marie z Egmontu."
Ano, hraběnka Anna Marie si uměla na stará kolena užívat. Vezměme si z toho příklad a učme se dobře nakupovat. I stáří a osamění bude mít své půvaby.
A příště třeba něco o nábytku.