článek z PORGazeenu 47
English on PORG - where there is a will there is a way
Systém výuky anglického jazyka po dva roky vzbuzuje rozdílné emoce
Radek Hlaváček - sexta
Vzhled přízemí, sto miliónů, hranice průměrného prospěchu. Takto bych mohl pokračovat donekonečna. Naše škola je doslova prosycena kontroverzními tématy, která volají po zevrubnějším rozboru. Na Echu se před několika měsíci mihlo jedno z těch témat, která rozdělují studentstvo na dva nesmiřitelné tábory. Výuka angličtiny se na PORGu již delší dobu otřásá v základech. Tak jako se na středověkých koncilech zuřivě řešila otázka volby mezi papalismem a konciliarismem (na detaily nechť se neznalí obrátí na profesora Arnota), se i po několik posledních let na půdě PORGu rozebírá problematika rodilých mluvčích a s tím spojené rozdělení téměř stovky studentů na skupiny podle výkonnosti.
Pojďme si nejprve shrnout celkovou situaci. Na Prvním obnoveném reálném gymnáziu se angličtina vyučuje dvěma způsoby. Nižší ročníky (tedy od primy do kvarty) jsou v každé třídě rozděleny na dvě skupiny, které velice hrubě kopírují hranici mezi pokročilejšími a méně znalými žáky. Od kvinty výše se studenti učí v sedmi skupinách bez ohledu na ročník. Rozřazeni do skupin jsou vždy na konci roku podle dosaženého výsledku ve velkém testu. Lektoři mohou s "okraji" skupin hýbat, podle aktivity v hodině může být student dodatečně obdarován body, ale zároveň mu mohou být také strženy.
Od září roku 2006 na naší škole učila rodilá Američanka Melissa Cain, zároveň se nám při hodinách zeměpisu věnoval i Brian Mullin. Škola však na jaře 2007 oznámila, že rodilé mluvčí z výuky vyřadí a břímě převezmou čeští profesoři.
Změna netěší
Parafráze Ciceronova výroku přesně vystihuje problém, který ve škole vře. Překvapivá a svěží letní změna ve financích našeho gymnázia otevřela cestu k angažování Frances Milsom, pětadvacetileté absolventky Oxfordu, která měla na škole převzít otěže po Melisse Cain. Škola tak ve věci rodilých mluvčí opět otočila o sto osmdesát stupňů.
V září se navíc ukazuje, že změny nepostihly jenom personální složení, ale i systém výuky. Škola oslavila rok od velkého "skupinového" třesku, když se s fejetonem ozvala Nora Behová (letošní kvarta) a upozornila na skutečnost, že rodilí mluvčí jsou na nižším gymnáziu z výuky naprosto vynecháni, zatímco třídy zařazené do systému skupin mají možnost s nimi jednou týdně konverzovat. A to je kámen úrazu.
Názor jdoucí (nejen) z kvartánské učebny, shrnul pro PORGazeen poněkud ostrým způsobem David Čajčík. Ve stanovisku, které mám pro tvorbu článku k dispozici, se opírá především o loňský výrok pana ředitele Klause, že "čeští učitelé nemají, dle výsledků PORGánských testů, o nic horší kvalitu než rodilí mluvčí".
Cituji zmíněný Davidův text: "Pokud jsou čeští učitelé stejně kvalitní jako rodilí mluvčí, proč je jedna z hlavních předností Nového PORGu výuka angličtiny výhradně rodilými mluvčími, od první třídy po maturitu? Kdyby byli čeští učitelé opravdu na stejné úrovni jako rodilí mluvčí, tak by anglické školy v Praze neutrácely za drahé Američany, Angličany atd., ale spokojily by se s Pražáky, Ostraváky a Pardubičáky."
Před nedávnem jsem na chodbě s kýmsi rozebíral vztah nás, starých PORGánů, s NovoPORGány. Jedna z nejhorších lidských vlastností je závist. V statementu kvartánského disentu se až příliš často operuje s předpokladem, že si zasloužíme to samé, co mají ti v Krči, a že je nefér, abychom měli horší podmínky. Jestliže má libeňský domeček v novém prostředí přežít, musí si udržet originalitu, studenti si musí uvědomit, že se obě školy liší.
Nelze ponechat stranou ani otázku, zda se rodilý mluvčí pro mladší ročníky hodí. Podle některých studentů není plné pokrytí výuky u mladších studentů profesorem ze zahraničí úplně šťastným řešením. Ať chceme, nebo ne, musíme si přiznat, že základy gramatiky nejlépe naučí český profesor. Dům jen těžko postavíme pouze na hlíně, základy jsou stejně důležité jako střecha. Pokud však jde o opravdové použití jazyka, konfrontace s rodilým mluvčím je nenahraditelná.
Není rodilý mluvčí jako rodilý mluvčí
Další problém nastává u starších ročníků, které se postupně dostanou do nejlepších skupin, tedy do áčka a béčka. Soustředí se především na dosažení certifikátu CAE.
"Přijde zbytečné, aby mě jednu hodinu týdně učil ,vystudovaný' rodilý mluvčí, který mě toho za větší peníze naučí daleko méně než ti předchozí. Dotace těchto hodin z nich dělá naprosto kontraproduktivních pětačtyřicet minut, během kterých se nic nenaučím," říká Jan Hospodka z letošní sexty. Počet hodin angličtiny je v současné chvíli skutečně na žalostné úrovni. V době, kdy je angličtina více než kdykoliv předtím absolutním základem, se na PORGu učí pouze tři hodiny týdně ve skupinách, čtyři v sekundě a tercii a plných pět v primě. Skupinový systém je nyní navíc rozdělen mezi dva profesory (ve skupinách v současné době vyučují čeští profesoři Petr Fantys, Petr Rufer a Jindra Glogrová), takže je nutné mluvit pouze o dvou hodinách týdně s českým profesorem a jedné konverzační s Frances Milsom. Méně času na gramatiku s sebou nese rychlejší tempo, které ve spojení s rozpačitě zpracovanými rozřazovacími testy na konci roku mohou studentovi angličtinu téměř znechutit. Nedostačující dotace hodin angličtiny je podle všeho způsobena principem "něco za něco" - naše škola má široké spektrum volitelných seminářů (mezi kterými nalezneme i přípravu na mezinárodní certifikáty) a například dějepis i v septimě a oktávě.
"Bylo by logické, aby skupiny A a B měly pouze rodilého mluvčího," říká Petr Fantys, který v současné době na PORGu vyučuje ve skupinách D, F a G. "Letošní systém je takový pokus, v příštích letech se to bude modifikovat a zlepšovat. Výsledky ukázaly, že rodilý mluvčí působí na každého jinak, mnozí studenti se opravdu zlepší, někdo se vůbec nehýbe. Podle mého názoru jsou důležité obě složky, jak gramatika, tak konverzace."
Co se týče nižšího gymnázia, je podle něj nutné navrátit konverzaci s rodilým Angličanem či Američanem do osnovy alespoň na jednu hodinu týdně.
"Je velmi složité sehnat velmi dobrého a probovaného člověka a zaplatit ho," přemítá během rozhovoru Petr Fantys. Zkušený pedagog, který by zároveň pocházel z anglofonní části světa, by dokázal zabít dvě mouchy jednou ranou. Studenti v nejvyšších skupinách by se učili kromě konverzace i gramatiku, uspěli by proto u zkoušek CAE s daleko větší rezervou. Nižší gympl by kromě konverzace doplňoval i základy gramatiky, a platnost by tak ztratil argument o tom, že například tercie není na tlachání v angličtině připravena.
Světlá budoucnost selekce
Studenti si často stěžují i na neobjektivnost a nedokonalost rozřazovacích testů, které již tento rok oslaví své třetí narozeniny. Obrovské archy papíru, na kterých jsou v červnu vypsány celkové výsledky, občas zklamou sebevědomé studenty a naopak překvapí méně zdatné.
"Test o několika málo položkách nemá dostatečnou vypovídací hodnotu," upozornil Šebestián Kroupa, který tento rok studuje ve skupině D. "Studenty je třeba roztřídit na základě hlubšího vyhodnocení jejich znalostí. Ty se prokážou jedině díky delším testům, pohovorům a poslechům mluvené angličtiny. Pokud student stráví rok ve skupině, která naprosto neodpovídá jeho pokročilosti v jazyce, může se stát, že to bude doslova zabitý rok."
Petr Fantys však neklade vinu novému systému. Podle něj je každý test zavádějící a ve své podstatě neobjektivní.
"Co se týče rozřazování studentů, bylo by samozřejmě sofistikovanější a spravedlivější je třídit na základě pohovorů, případně poslechů. V první fázi jsme se snažili tam zohlednit mluvenou angličtinu, příliš se nám to ale nevyplatilo. Netvrdím, že je to celé ideální systém, ale musím říct, že ve skupinách, které učím, to rozdělení docela funguje."
Škola se neustále ubírá kupředu. Pokud se podaří vychytat jednak menší mušky (rozřazovací testy), ale zároveň i ta velká sarančata (rodilí mluvčí), bude na PORGu navštěvování hodin angličtiny rájem. Tak snad se alespoň v té oktávě dočkám.