O hledání cest do hlubin fantazie

Až jednou budou nějací slovutní pedagogičtí učenci hledat poněkud poetičtější pojmenování předmětu estetická výchova – výtvarná, možná zvolí název, který si vymysleli v roce 2020 studenti kvinty na PORGu v Ostravě pro svou prezentaci klauzurních prací – Hledání cest do hlubin fantazie. Všech třináct studentů, kteří úspěšně „graduovali“ ze zmíněného předmětu – Marek Adolf, Natálie Bahenská, Kristina Belicová, Michael Burian, Alex Dostalík, Lucie Hanková, Marcin Heczko, Tiep Le Duy, Radek Ondrášek, Květoslava Pavlíčková, Veronika Šebestová, a Ester Tušilová v průběhu svého pětiletého studia výtvarné výchovy na gymnáziu projevovalo takovou míru kreativity i řemeslné zručnosti, že jsem se rozhodl s nimi jako závěrečnou práci vytvořit rozměrnou malířskou kompozici na zmíněné téma.

Malba přece bývala kdysi královnou všech oborů výtvarného umění a matkou všech moderních uměleckých směrů od impresionismu až po surrealismus a určitě je i v konkurenci nejrozmanitějších nových médií velmi vhodnou výukovou metodou pro zvídavé studenty, kteří se chtějí dobrat k optimální volbě formy z přepestré palety všech možných tvůrčích postupů a vyjadřovacích prostředků, jimiž hýří současné výtvarné umění.
„Člověk plánuje a Pán Bůh se směje“, praví moudré přísloví. Strach z vraždícího koronaviru měl velké oči. Našim odvážným tvůrčím cílům zatarasila cestu do školního ateliérů řada různých zákonných omezení a v éře pandemické byli nuceni studenti pracovat doma a já rovněž. Byl jsem nepříznivými okolnostmi přinucen improvizovat a vymýšlet pro své žáky více drobných úkolů, aby vytvářeli dílka spíše komorní povahy, z nichž by se nakonec dal sestavit smysluplný celek.

Musím upřímně přiznat, že z počátku většina studentů, jsouc zavalena množstvím úkolů z jiných, z jejich hlediska důležitějších předmětů, mé impulzy přezíravě ignorovala. Uchyloval jsem se tedy k rozmanitým lžím a strašidelným výhrůžkám: „Pokud mi nebudete posílat úkoly včas, nechám vás bez lítosti sprovodit z povrchu zemského nějakými strašlivými hrdlořezy a nájemnými vrahouny. Budete muset kvůli nesplněným úkolům z výtvarné výchovy v bujarém věku své rozpukající se mladosti opustit tento svět i s naší krásnou školou. Avšak musím vás důrazně upozornit, že od splnění domácích úkolů z distančního studia vás neomlouvá ani vaše vlastní úmrtí. Budu vás chodit strašit na onen svět, dobře vím, kudy tam vede cesta. Žije tam několik mých mrtvých všehoschopných kamarádů a ti vám budou neustále na můj popud zhasínat světlo věčné. Budou vás pořád budit z věčného spánku, jimž snad někteří usínáte již teď zaživa. Nebudete tam spát tak sladce jako zde v tom zemském ráji napohled na PORGu v Ostravě…“
Nevěřili mi. Smáli se mi. Vymýšlel jsem neuvěřitelné pedagogické lsti a léčky, za které by se nemusel stydět ani největší mág veškerých vzdělávacích i výchovných disciplín a mistr světa v pedagogice Dylan Wiliam, jenž nás pedagogy na PORGu před pár lety na své omračující přednášce vyzbrojil nikdy nehasnoucím plamenometem nápadů, jak zaujmout i ty nejlenivější studenty. Nic nepomáhalo. Moje e-mailová schránka zůstávala zoufale prázdná.
Opravdu netuším, jakým zázrakem se nakonec počala zaplňovat množstvím zaslaných e-mailů, které jsem po korekcích odesílal zase zpět. Jsou pozoruhodným dokladem o vynaloženém studijním úsilí a snaze neotřelým způsobem prezentovat svou práci. Důležitým inspiračním zdrojem pro naše studenty se stala virtuální výstava IB Visual Arts 2020, která vznikla na Novém PORGu v Praze pod uměleckým a pedagogickým vedením paní kolegyně Olgy Vrškové. Čtenáře bych však chtěl varovat před přísným porovnáváním obou tvůrčích sérií. Je nutno mít na paměti fakt, že zatímco pražští maturanti předvedli po dalším následném tříletém studiu po klauzurách již suverénní výkon, jež se stal důstojným vkročením do dospělosti, jak se dříve říkávalo maturitní zkoušce, tak u našich ostravských kvintánů se jedná o první krůčky, mnohdy ještě nesmělé a pokusy leckdy i trochu rozpačité, snažící se o podobný druh sebeprezentace.

Věřím však, že navzdory všem nesnázím, jež nás při tvorbě klauzurních prací provázely, všichni studenti nakonec dospěli k poznání, jak může být hledání cest do hlubin fantazie pro život člověka obohacující, krásné i dobrodružné.