Michal Kubala o studiu na Sciences Po: "Je parádní být obklopený studenty, kteří rádi mezi sebou sdílejí znalosti a mají do budoucna velké plány"

Oficiální název školy je Pařížský institut politických věd, ale vždy se o něm píše jako o Sciences Po, nebo zkráceně SciPo. Sciences Po patří mezi pětici nejlepších škol v kategorii politických a sociálních věd, a v kategorii mezinárodních věd se řadí na sdílené druhé místo s Princetonem.  Na této škole studovali nejen nejvyšší představitelé francouzské politiky; všichni francouzští prezidenti vyjma třech, drtivá většina ministrů, politiků, ale taky  významné postavy česko-slovenského prostředí jako Karel Kramář, Edvard Beneš a bývalý poradce prezidenta Havla Jacques Rupnik, který mimochodem na pařížském kampusu vyučuje a bývá zvaný na konference i do Dijonu. 

V rozhovoru níže představujeme Michala Kubalu, který odmaturoval na PORG Ostrava v roce 2019 a je jedním ze tří absolventů, kteří na Sciences Po studií. 

 

Proč jste si vybral studium na Sciences Po? Zvažoval jste i jiné univerzity?

V kategorii mezinárodních vztahů se Sciences Po řadí na druhé místo ve světovém žebříčku a mě se příležitost studovat na takto prestižní škole zdála prostě neodolatelná. Od kvinty se jednalo o univerzitu, na kterou jsem se chtěl dostat ze všech nejvíc. Nechtěl jsem však studovat čistě mezinárodní vztahy, ale mít vhled i do jiných oborů, jako je třeba žurnalistika, ekonomie, finance a tak podobně. Proto mi padl do oka multidisciplinární profil, který Sciences Po nabízí. V mém rozhodnutí hrál roli fakt, že okolo poloviny studentů na této škole pochází ze zahraničí. Na jinou školu do Francie jsem se nehlásil, ale zvažoval jsem univerzity v Nizozemí a samozřejmě v ČR.

 

Co nyní studujete? Jak probíhá studium na Sciences Po? Je studium v angličtině nebo ve francouzštině?

Studia na Sciences Po jsou multidisciplinární a zahrnují hodiny historie, politologie, práva, sociologie, ekonomie a tak dále. Pointa spočívá v tom, že si student postupně vybírá oblasti, které ho zajímají a zužuje si tak dráhu svých studií až do nástupu na magisterská studia, kde si vybírá konkrétní obor. Systém je rozdělený klasicky na tři roky bakalářských studií a dva roky studií magisterských. Student stráví dva roky bakaláře na jednom ze satelitních kampusů Sciences Po, třetí rok stráví na jedné z pěti stovek partnerských univerzit a dva roky Mastera stráví v Paříži. Momentálně jsem v druhém ročníku v kampusu v Dijonu a sleduji kurzy, které se soustředí na ekonomii. Hodiny se nám však každý semestr mění a tudíž máme příležitost neustále objevovat nové oblasti politicko-sociálních věd. Například minulý semestr jsem mimo jiné sledoval hodiny ekonometrie, financí a ekonomie.

 Vyučování na kampusu v Dijonu probíhá ve francouzštině, ale některé kurzy jsou v angličtině. Oficiální jazyk se však podle kampusu mění, například v kampusu v Mentonu probíhá výuka převážně v angličtině, v Nancy bych vedle dobré francouzštiny potřeboval mít pokročilé znalosti němčiny. Kampus v Dijonu jsem si vybral pro jeho zaměření na střední a východní Evropu. I přesto, že oficiálním jazykem dijonského kampusu je francouzština, není neznalost tohoto jazyka nepřekonatelnou překážkou. Nemalá část studentů má na začátku svých studií velice limitované znalosti francouzštiny a pro tyto studenty se první semestr nabízí v angličtině, zároveň s intenzivními hodinami francouzského jazyka. Osobně jsem měl relativně dobrou úroveň francouzštiny při příjezdu do Dijonu, ale vyrovnat se rodilému mluvčímu se mezinárodnímu studentovi nejspíš nikdy nepovede a proto se mezery v jazyce  při známkování nepenalizují.

 

Jak probíhalo přijímací řízení? Je škola kompetitivní? 

Přijímací řízení probíhá ve dvou kolech. V prvním kole student pošle svou akademickou složku, ve které musí být CV, motivační dopis a dva doporučující dopisy. Vše se nahrává na online formulář, kde student vybere dva kampusy, na kterých by rád studoval. Dále může přidat naskenované  diplomy ze soutěží, výsledky jazykových testů, nebo popis svých mimoškolních aktivit. Sciences Po následně vybere nejzajímavější profily a kandidáty pozve na pohovor, který se koná v téměř každém významném městě. V době, kdy jsem se hlásil jsem dostal článek z novin a měl jsem půlhodiny na přípravu. Poté jsem nastoupil před tříčlennou komsi, před kterou jsem článek asi deset minut prezentoval. Pohovor trvá okolo půl hodiny a zbylých dvacet minut jsem odpovídal na otázky komise, které se týkaly článku a problematice, které se věnoval. Pokud se podíváme na soubor všech kampusů Sciences Po, tak je přijato okolo 17% studentů a proto by se při hlášení na Sciences Po nemělo nic nechat na náhodě.

 

Co se vám nejvíce líbí nebo naopak nelíbí na studiu ve Francii?

 Sciences Po mě ihned zaujalo tím, že své kandidáty nevybíralo pouze na základě známek ze střední školy. Největší šanci dostat se na Sciences Po neměli studenti, kteří se uměli nejlépe ‘drtit’, ale ti, kteří v motivačním dopise a během pohovoru ukázali zápal pro určitý obor, nadšení z učení se nových věcí a samozřejmě motivaci studovat na Sciences Po. Po celé Francii má Sciences Po tisíce studentů, ale samotný kampus v Dijonu jich má pouze okolo 190ti. To je velká výhoda, protože znám – minimálně od vidění – každého studenta na kampusu a to pomáhá při integraci do sociálního života. Je parádní být obklopený studenty, kteří rádi mezi sebou sdílejí znalosti a mají do budoucna velké plány. Pár studentů se například přiznalo, že jejich snem je stát se příštím prezidentem či premiérem (takřka všichni vysocí představitelé francouzské politiky a diplomacie - jako například Macron, Hollande, Chirac - studovali na Sciences Po). Většina profesorů bývali studenty velkých univerzit jako je Cambridge, Oxford, nebo samozřejmě Sciences Po a rádi se s námi dělí o zápal pro svůj obor.

 Velice se mi líbí systém hodnocení. Podstatnou část naší závěrečné známky netvoří totiž závěrečná zkouška, ale průběžná práce. Záleží tedy na tom, jak student pracuje během celého semestru ; špatnou průběžnou práci nemůže zachránit dobrá závěrečná zkouška a student, který se celý semestr snažil se nemusí obávat, že mu známku výrazně zhorší nešťastně zvolené téma závěrečné zkoušky. Je tedy nutné pracovat po dobu celého semestru, protože na jeho konci se vše špatně dohání. V tomto smyslu připomíná studium na Sciences Po spíše maraton nežli běh na sto metrů.

 Abych se ale dostal k nevýhodám studia ve Francii, tak věřím, že největší potíž bývá s administrativou. Například na své známky ze závěrečných zkoušek čekáme mezi jedním až dvěma měsíci. Administrativa bývá velice nepřehledná, zdlouhavá a občas se nám informace, termíny a podobně sdělují na poslední chvíli. Naštěstí bývá administrativě i velice flexibilní a všechno se nakonec (nějak) vyřeší.

Co byste doporučil studentům, kteří by chtěli studovat Mezinárodní vztahy na Sciences Po? (mimoškolní aktivity, četbu, atd.) 

Model United Nations, výměnný pobyt v zahraničí, účast na studentských summitech, nebo aktivita v rámci školního časopisu můžou být činnosti, které zvýší studentovu šanci dostat se na Sciences Po. Tím, že jsou studia multidisciplinární, má student relativní svobodu v tom, co může zmínit v motivačním dopise, CV nebo při pohovoru. Sciences Po hledá akademicky orientované studenty, kteří mají zájmy i mimo školní zdi. Student musí taky ukázat autentický zájem o studium na Sciences Po. S tohoto důvodu bych doporučil přizpůsobit četbu kampusu, na který se student touží dostat. Například těm, které láká kampus v Mentonu, bych doporučil číst o Blízkém Východě, protože to je region, na který se v tomto kampusu zaměřují.

Co musím podtrhnout je nutnost denně číst média. Hlavní část pohovoru je schopnost studenta prezentovat článek z novin. Přitom se očekává, že student má o tématu, který mu byl dán, určité znalosti a musí ukázat schopnost články analyzovat, srovnat způsob jak se na dané téma dívají v jiných zemích, nebo napříč jinými médii.

 

Co plánujete do budoucna z hlediska studia či kariéry?

Zatím se rozhlížím. Uvažuji však o práci ve firmě, nebo v rámci nějaké mezinárodní organizace a poslední dobou taky uvažuji o práci v mediích. Výhoda Sciences Po je, že si s tímto rozhodnutím můžu počkat a okusit domény, které mě baví a rozhodovat se postupně. V prvním ročníku mě velmi bavily hodiny ekonomie, protože jsme měli parádní učitelku. V prvním semestru mě velmi pozitivně překvapily hodiny o ústavním právu ve Francii a jiných světových zemí, které byly plné zajímavých poznatků ze světové politiky. Na Sciences Po pravidelně jezdí přednášející z celého světa a měl jsem příležitost bavit se s českými velvyslanci a dokonce i s bývalým poradcem prezidenta Havla Jacquesem Rupnikem.

 

Jak si myslíte, že vás na studium připravil PORG? 

Myslím, že na PORGu, stejně jak na Sciences Po, je kritické myšlení stejně důležité, jako učení se faktů. Hlavním kritériem pro dobrou prezentaci, esej a všechno podobné je struktura. Je na studentovi, aby si našel k tématu relevantní informace a strukturoval je tak, aby z nich vznikl koherentní argument. Myslím, že je to systém, kterým se učíme na PORGu a proto jsme dobře připraveni napsat esej tak, že shrneme naučenou látku a na jejím základě postavíme argument. Díky možnosti jet do zahraničí na výměnný pobyt jsem měl příležitost rozšířit znalosti francouzštiny, což mi při integraci do studentského života velice pomohlo. Zkušenosti porgovských učitelů s posíláním studentů do zahraničí se taky hodí, když student žádá o doporučující dopis, nebo o pomoc při sepsání motivačního dopisu.