Marie je absolventkou PORG Ostrava a nyní jako první naše studentka studuje na University of British Columbia. UBC se v současném světovém žebříčku nachází na 34. místě a Kanada je již dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších destinací pro mezinárodní studenty. Proč si Marie vybrala studium v Kanadě a jak se ji líbí na univerzitě se dozvíte v rozhovoru níže.
Proč jste se rozhodla pro studium v Kanadě?
Odmala jsem studovala angličtinu a vždycky jsem chtěla na studium vycestovat do anglicky mluvící země. Kanada se mi zalíbila proto, že jsem slyšela skvělé věci o mentalitě Kanaďanů. Také mě lákalo že jsem neznala nikoho jiného kdo se sem hlásil, chtěla jsem být tak trochu průkopník. Zvažovala jsem i Austrálii, tam je ale studium trochu složitější kvůli převrácenému roku.
Co právě studujete? Jak probíhá váš typický den?
Studuji Cognitive Systems se zaměřením na psychologii. Je to multidiscipinární obor sestávající se z psychologie, informatiky, lingvistiky a filozofie. Vždycky jsem chtěla studovat psychologii, ale ne jen čistou, chtěla jsem mít širší obzory. Tento program mi naprosto vyhovuje, raději studuji více oborů než se zaměřit na jeden. Přednášky jsem si navolila spíše ranní a nejlépe všechny za sebou, takže ráno jsem většinou na přednáškách. Obvykle mívám 2-4 přednášky za den. Kampus je obrovský, je to skoro takové univerzitní městečko, takže občas musím přeběhnout kilometr mezi třídami během desetiminutové přestávky. Pro čas mimo studium máme pestrou nabídku volnočasových aktivit – sport, kroužky, zájmové skupiny, dobrovolnictví nebo doučování. Já věnuji hodně času sportu, často chodím na volejbal nebo do fitka, ale chodila jsem tady i třeba na krav magu nebo balet. Večery a víkendy mám potom vyhrazené na všechny školní povinnosti – povinnou četbu, domácí úkoly, eseje a průběžné studium.
Zvažovala jste ještě jiné univerzity nebo destinace? Proč u vás UBC vyhrála?
Hledala jsem si školy podle seznamu nejlepších univerzit v Kanadě. Nezvolila jsem nejlepší přístup, přihlásila jsem se pouze na 3 univerzity, z nich 2 elitní, a pak jsem po zbytek roku stresovala, že se nikam nedostanu. Původně mou první volnou nebyla UBC, ale University of Toronto. Dále jsem se hlásila na oba kampusy UBC (Vancouver a Okanagan) a na menší Carleton University v Ottawě. UBC u mě vlastně vyhrála kontumačně. Do Toronta jsem se nedostala kvůli nekompletní přihlášce – vyžadovali fyzické kopie výsledků IELTS zaslané přímo od zprostředkovatele zkoušek. Někde se ale stala chyba v komunikaci a i přes opakované naléhání je neposlali správně, tak jak je univerzita chtěla. Nakonec jsem ale ráda že mi to vyšlo takto. Z UBC jsem měla daleko lepší pocit, z mého pohledu měli daleko přehlednější příjimací proces univerzita působila daleko přátelštěji. Například na webových stránkách měli vypsané převody do potřebných českých známek. UBC má také nejvyšší poměr mezinárodních studentů ze všech univerzit v Severní Americe, takže bych poznala spoustu lidí z jiných kultur. V porovnání se zbytkem Kanady je ve Vancouveru teplo, což taky nahrálo do mého výběru.
Jak je pro vás studium náročné?
Řídila jsem se radou, kterou jsem dostala na začátku studia, a nepřeháněla jsem to s počtem předmětů, na které jsem se zapsala. Díky tomu jsem si nastavila jsou studijní zátěž tak akorát a studium tedy zvládám bez větších obtíží. Mám čas i na své koníčky a relax, nesnažím se studium zbytečně uspěchat.
Na rozdíl od České republiky kde celý rok jen chodíte na přednášky a pak se drtíte na zkoušky, studium v Kanadě je spíše jako těžší verze studia na PORGu – spousta malých úkolů a prací, ale zkoušky připomínají spíše regulérní testy. Těžké je to v tom, že si nikdy neoddechnete. Začne rok, zvykáte si na nové předměty. Jak si zvyknete, začnou pololetní práce a zkoušky (tzv. midterms, některé předměty mají až tři za trimestr). Ty pokračují do konce trimestru, pak přijdou závěrečné projekty, eseje a prezentace, a hned potom zkouškové období. Musíme po celý rok neustále pracovat a studijní náplň se stupňuje. Někdy mi přijde, že se pustím do psaní úkolů abych si odpočinula od učení se na zkoušky.
Celkově, hodně záleží na tom, jaké si zvolíte předměty. Většina mých předmětů spadá pod humanitní obory, které jsou relativně snadné, ale časově náročné – spousta povinné četby a psaní esejů, ale na zkoušky mi stačí párkrát přečíct poznámky. Na druhé straně pak mám informatiku, kde čas strávený studiem není přímo úměrný známce – můžu strávit 12 hodin řešením laborky a stejně budu mít nulu když na nic nepřijdu.
Jak probíhalo přijímací řízení? Máte pocit, že škola je velmi kompetetivní?
Ze 3 škol na které jsem se hlásila, UBC byla jediná, která chtěla víc než jen známky. Musela jsem napsat sérii mikroesejů o asi 300 slovech, na témata typu co je pro mě důležité, jak jsem se angažovala ve své komunitě, jak by mě popsali ostatní nebo čeho jsem dosáhla ve svých zájmech. Ostatní školy (Toronto a Carleton) chtěly pouze známky a potvzení o dostatečné úrovni angličtiny. Toronto taky chtělo mít splněné určité předměty, třeba pro studium psychologie jsem potřebovala odmaturovat z biologie. Nutno dodat, že kanadské univerzity se dívají na všechna vysvědčení ze střední školy, nejen na maturitu. UBC nabídne v průměru místo asi polovině studentů, kteří se tam hlásí, ale to se může dost lišit podle fakulty.
Jak vás připravil PORG jako škola na další studium a život? Měla jste dostatek informací a podpory?
Když jsem se hlásila na univerzity, tak PORG ještě žádné absolventy v Kanadě neměl. Přijímací řízení v Kanadě se trochu liší od Ameriky i Británie, takže jsem si na to z velké části musela přijít sama. Například webové stránky University of Toronto byly tak nepřehledné, že prokousávat se jimi snad bylo součástí příjimacího procesu. Konzultace mi ale pomohly vybrat si obor. Původně jsem chtěla studovat jen čistou psychologii, po několika sezeních jsem se ale rozhodla to rozšířit.
Na druhé straně mě PORG pomohl připravit na samotné studium. Jen díky tomu že jsem uměla tak dobře anglicky jsem se vůbec rozhodla vyrazit do ciziny. Samotné univerzitní studium mi přijde velmi podobné tomu na PORGu. Nejen v domácí přípravě, ale třeba i v zapojení ve třídě. Z PORGu jsem zvyklá diskutovat a klást otázky, profesoři si cenní mého zapojení do diskuze. Kurz AP Psychology, který jsem si udělala v septimě mi pomohl si navyknout na univerzitní styl učení, a ještě jsem mohla díky němu přeskočit psychologii prvního ročníku.
Co byste doporučila studentům, kteří chtějí studovat v Kanadě a na UBC?
Obecná doporučení se neliší od ostatních škol: čím dříve začnete, tím lépe. Najděte si, co po vás každá škola chce a řiďte se tím. Pro některé programy budete muset odmaturovat ze specifických předmětů, někam budete muset mít určitý průměr známek, jinam (konkrétně UBC) potřebujete být i všestranný kandidát a angažovat se mimo školu. UBC se v jádru tolik neliší od podobných škol, ale myslím že jakožto nejvíce mezinárodní škola v Severní Americe tady dávají velký důraz na diverzitu – nejen etnickou ale i ideologickou. Myslím, že je důležité se v přihlášce prezentovat autenticky a ukázat škole, že jste jedinečný člověk a že vaše životní zkušenosti přispějí do školního „melting pot“.