Vendy Fialková odmaturovala na Novém PORGu v roce 2016 a následně studovala na Oxfordu obor Mathematics and Statistics. Nyní pracuje na zajímavých projektech jako Graduate Scientist ve Švédsku. V rozhovoru si můžete přečíst, jak probíhalo studium a jaké má Vendy plány do budoucna.

Jaká je v současné době Vaše práce a čím se zabýváte? Baví Vás obor, který jste si vybrala? Pracujete na něčem zajímavém?

Pracuju jako Graduate Scientist v AstraZenece ve Švédsku, kam jsem se přestěhovala v září po dokončení magisterského studia na Oxfordu. Jedná se o dvouletý program, během kterého budu pracovat na třech různých projektech v oblasti chemoinformatiky a strojového učení pro vývoj léčiv. Nemohu zacházet do přílišných detailů, ale musím říct, že po třech měsících ve své první rotaci si práci užívám. Jedná se o kombinaci výzkumu a programování a mám poměrně široké mantinely, v rámci kterých se mohu pohybovat a brát na sebe zodpovědnost za směr, kterým se projekt ubírá.

Jak ovlivnilo Vaše studium výběr Vašeho povolání nyní?

Během studia jsem okamžitě propadla aplikacím matematiky do dalších oborů; vždy jsem tíhla především k biologii a k tomu se brzy připojil ještě zájem o umělou inteligenci. Od druhého ročníku jsem měla šanci vybírat si z velkého množství předmětů, které mi představily různé směry vedoucí k všemožným zajímavým aplikacím a nečekaným propojením mezi obory. V kombinaci s letními stážemi absolvovanými v Praze jsem tak získala dobrý obrázek o tom, jak své zájmy smysluplně propojit. První šanci pracovat s chemoinformatikou jsem měla během práce na své dizertaci, v níž jsem vytvářela modely pro predikci aktivity molekul. Protože jsem si práci v tomto oboru opravdu užívala, byla cesta do farmacie přirozeným dalším krokem.

Co Vás vedlo k tomu jít studovat do Velké Británie?

Díky kombinaci českého a anglosaského kurikula na Novém PORGu jsem měla poměrně brzy jasno v tom, že britský systém výuky mi vyhovuje mnohem víc. Na univerzitním vzdělání v zahraničí se mi líbí větší důraz na samostatnost, možnost diskutovat s profesory v menších skupinkách a méně hodin strávených v přednáškových sálech. Krásné prostředí mnohých tradičních britských kampusů a vyšší kvalita vzdělání byly další benefity, které rozhodování usnadnily.

Přemýšlela jste, že budete studovat spíše na jiné univerzitě než na Oxfordu? Pokud ano, proč u Vás Oxford vyhrál?

Dlouho jsem si nedokázala představit, že bych se na Oxford mohla dostat a že by tedy vůbec dávalo smysl se tam hlásit. Když jsem si ale na tu myšlenku (s drobným pošťouchnutím od rodiny i učitelů na Novém PORGu) zvykla, byl Oxford jasná první volba. Hodně tomu napomohly tři dny strávené na pohovorech, kdy jsem si na vlastní kůži zažila, jaké to je, žít v Oxfordu, denně se procházet mezi starými budovami připomínajícími Harryho Pottera a především být součástí mladé, studentské komunity a mít plnou pozornost neobyčejně kvalifikovaných profesorů. Z pohovorů jsem se vrátila zcela přesvědčená, že pokud se na Oxford dostanu, není nad čím přemýšlet a čtyři roky studia tam si určitě užiju.

Co se Vám nejvíce líbilo na Oxfordu?

Oxford je místo, kde se shromažďují extrémně talentovaní a motivovaní lidé, což mu dodává specifickou atmosféru, které je těžké si nevšimnout. Je to unikátní kombinace studentského života s náročným akademickým programem, příležitost neustále potkávat nové inspirativní lidi a možnost diskutovat o všem od tipů na nákupy po nejnovější vývoj umělé inteligence a je težké nenechat se pohltit entusiasmem ostatních  studentů a profesorů. Především jsem ale na Oxfordu zažila čtyři skvělé studijní a mentálně stimulující roky, z nichž jsem si odnesla pevná přátelství a nepřeberné množství zážitků.

Je něco co byste doporučila studentům při výběru univerzity a oboru? Myslím tím z pohledu již nyní, když jste vystudovala ????

Myslím, že hodně lidí se stresuje s tím, jak se po studiu uplatní a jestli jsou na svůj obor dost “dobří”. Myslím ale, že pokud je člověk pro svůj obor nadšený, není důvod, aby jej nedokázal vystudovat. A co se týká uplatnění, velké množství oborů je dnes multidisciplinárních a nalezne se v nich uplatnění i pro nečekané směry – třeba má matematika ve farmacii nebo psychologii. Především bych ale studentům doporučila rozvíjet své zájmy a využívat příležitosti, jež se naskytnou – od přednášek či diskuzí o zajímavých tématech přes studentské kluby po letní stáže. Je snadné nechat se pohltit studiem a zapomenout na všechny další možnosti, které studenti mají a které nejenže jsou nedílnou součástí studentského života, ale zároveň často člověku dají mnohem víc než hodiny strávené nad učebnicemi.

Máte pocit, že Vás Nový PORG jako škola dobře připravila? Jak si myslíte, že studium na PORGu ovlivnilo Vaše rozhodování?

Ano, myslím, že Nový PORG byl poměrně důležitý faktor v mé cestě do zahraničí. Dal mi jazyk, sebevědomí a vlastně i obecné povědomí o tom, že se dá studovat i mimo Česko. Především si ale vážím času a podpory učitelů, které jsem během střední školy měla a kteří se velkou měrou podíleli na dobré atmosféře, kterou si s gymplem spojuji. Byli jsme motivovaná třída a cítili podporu, což vnímám jako velký faktor podílející se na tom, že asi polovina z nás skončila v zahraničí.

Myslíte si, že se vrátíte do Čech?

Nevím. Británie jako taková mi neseděla a přestože Oxford byl skvělý zážitek, který bych za žádnou cenu neměnila, vždycky jsem cítila, že v Anglii nezůstanu. Dlouho jsem se plánovala do Prahy vrátit hned po dostudování, když ale došlo na finální rozhodování a podávání přihlášek, zjistila jsem, že se ve mě probudil cestovatelský plamínek a zpátky se mi ještě nechtělo. Švédsko je úplně jiné než Británie; místní mentalita a zvyky jsou mi mnohem bližší. Nevím, jak to budu vnímat za dva roky, ale v současnosti si umím dost dobře představit, že se nakonec usídlím jak tady, tak v Česku.