Na brněnském PORGu proběhl projektový den, jehož hlavním tématem byl humanoidní robot. Pro naši generaci byl robot dlouho jen sci-fi představou, pro dnešní děti je to ale samozřejmost. Bylo fascinující sledovat, s jakou lehkostí ho přijaly: „jasně, to je robot“.
Padala spousta trefných dotazů – jestli je voděodolný, umí mluvit, odkud pochází, jak je kvalitní nebo kolik váží. Zároveň byl cítit respekt: robot působí chladně a neosobně, trochu nepředvídatelně. Děti to ale dokázaly rychle změnit. Oblékly ho, pojmenovaly, povídaly si s ním, objímaly ho, tančily s ním a učily ho programovat – třeba přenášet krabici z místa na místo. A šlo jim to s neuvěřitelnou lehkostí. Některé se během dne opakovaně vracely s dalšími skvělými otázkami.

Znovu se potvrdilo, jak humanoidní roboty vnímáme: při interakci s lidmi musí být co nejvíc „humanoidní“, předvídatelní a schopní mluvit – přesně jako ten náš.
Den ale nebyl jen o setkání dětí s robotem. Stejně důležitá byla setkání s učiteli. Když robot odešel ze třídy, rozjela se spontánní diskuze. „Bylo to neuvěřitelné,“ říkali učitelé. Děti vědí, že roboti přicházejí, že budou součástí jejich každodenního života i práce – že je budou učit, spolupracovat s nimi a navzájem se inspirovat.

Večer pokračoval dnem otevřených dveří. Robot byl sice jen drobnou „atrakcí“, ale strhl pozornost vedení PORGu i rodičů. Maminky s dcerami se zapojily do tance, tatínkové sledovali, jak jejich děti naprosto přirozeně učí robota přemisťovat předměty. Bylo znát, že většina dospělých už ví, co humanoidní robot je, a viděla spoustu videí. Setkat se s ním naživo, osahat si ho, vidět jeho stabilitu a pohyby – to bylo příjemné překvapení i pro „ajťácké“ tatínky.
– Pavel Hodál
Veškeré fotografie si prohlédněte v naší fotogalerii.


