O studiu na SCIENCES
Oficiální název školy je Pařížský institut politických věd, ale vždy se o něm píše jako o Sciences Po, nebo zkráceně SciPo. Sciences Po patří mezi pětici nejlepších škol v kategorii politických a sociálních věd, a v kategorii mezinárodních věd se řadí na sdílené druhé místo s Princetonem. Na této škole studovali nejen nejvyšší představitelé francouzské politiky; všichni francouzští prezidenti vyjma třech, drtivá většina ministrů, politiků, ale taky významné postavy česko-slovenského prostředí jako Karel Kramář, Edvard Beneš a bývalý poradce prezidenta Havla Jacques Rupnik, který mimochodem na pařížském kampusu vyučuje a bývá zvaný na konference i do Dijonu.
V rozhovoru níže představujeme Michala Kubalu, který odmaturoval na PORG Ostrava v roce 2019 a je jedním ze tří absolventů, kteří na Sciences Po studií.
Proč jste si vybral studium na Sciences Po? Zvažoval jste i jiné univerzity?
V kategorii mezinárodních vztahů se Sciences Po řadí na druhé místo ve světovém žebříčku a mě se příležitost studovat na takto prestižní škole zdála prostě neodolatelná. Od kvinty se jednalo o univerzitu, na kterou jsem se chtěl dostat ze všech nejvíc. Nechtěl jsem však studovat čistě mezinárodní vztahy, ale mít vhled i do jiných oborů, jako je třeba žurnalistika, ekonomie, finance a tak podobně. Proto mi padl do oka multidisciplinární profil, který Sciences Po nabízí. V mém rozhodnutí hrál roli fakt, že okolo poloviny studentů na této škole pochází ze zahraničí. Na jinou školu do Francie jsem se nehlásil, ale zvažoval jsem univerzity v Nizozemí a samozřejmě v ČR.
Co nyní studujete? Jak probíhá studium na Sciences Po? Je studium v angličtině nebo ve francouzštině?
Studia na Sciences Po jsou multidisciplinární a zahrnují hodiny historie, politologie, práva, sociologie, ekonomie a tak dále. Pointa spočívá v tom, že si student postupně vybírá oblasti, které ho zajímají a zužuje si tak dráhu svých studií až do nástupu na magisterská studia, kde si vybírá konkrétní obor. Systém je rozdělený klasicky na tři roky bakalářských studií a dva roky studií magisterských. Student stráví dva roky bakaláře na jednom ze satelitních kampusů Sciences Po, třetí rok stráví na jedné z pěti stovek partnerských univerzit a dva roky Mastera stráví v Paříži. Momentálně jsem v druhém ročníku v kampusu v Dijonu a sleduji kurzy, které se soustředí na ekonomii. Hodiny se nám však každý semestr mění a tudíž máme příležitost neustále objevovat nové oblasti politicko-sociálních věd. Například minulý semestr jsem mimo jiné sledoval hodiny ekonometrie, financí a ekonomie.
Vyučování na kampusu v Dijonu probíhá ve francouzštině, ale některé kurzy jsou v angličtině. Oficiální jazyk se však podle kampusu mění, například v kampusu v Mentonu probíhá výuka převážně v angličtině, v Nancy bych vedle dobré francouzštiny potřeboval mít pokročilé znalosti němčiny. Kampus v Dijonu jsem si vybral pro jeho zaměření na střední a východní Evropu. I přesto, že oficiálním jazykem dijonského kampusu je francouzština, není neznalost tohoto jazyka nepřekonatelnou překážkou. Nemalá část studentů má na začátku svých studií velice limitované znalosti francouzštiny a pro tyto studenty se první semestr nabízí v angličtině, zároveň s intenzivními hodinami francouzského jazyka. Osobně jsem měl relativně dobrou úroveň francouzštiny při příjezdu do Dijonu, ale vyrovnat se rodilému mluvčímu se mezinárodnímu studentovi nejspíš nikdy nepovede a proto se mezery v jazyce při známkování nepenalizují.
