Přejít k obsahu
Na začátku října jsem se společně s několika dalšími studenty zúčastnila dvoutýdenního studijního pobytu na Tchaj-wanu. Naše skupina se skládala ze šesti studentů oktávy a jednoho studenta sexty a společně jsme poznávali Tchaj-wan a zlepšovali svou čínštinu. Hlavní náplní cesty byla každodenní výuka čínštiny na tchajwanské univerzitě NTNU, poznávání místní kultury, každodenního života obyvatel a krás samotného ostrova. Když jsem se o této cestě poprvé dozvěděla, byla jsem nadšená a nemohla jsem se dočkat. Dostala jsem totiž šanci poznat místa na druhé straně světa a také si konečně doopravdy procvičit svou čínštinu.
Rychle jsme ale všichni pochopili, že to nebude tak jednoduché. Po 14 hodinách strávených v letadle, časovém posunu a šoku z teplot, které dosahovaly až 36 stupňů, jsme byli všichni několik dní náramně unavení. Celá cesta ale rozhodně stála za to, protože hlavní město Taipei nás hned nadchlo. Ostrov, o kterém jsem předtím prakticky nic nevěděla, mě překvapil vysokými horami, které se tyčily dokonce i přímo nad městem. Taipei pro mě bylo zpočátku trochu kulturním šokem. Ulice byly plné restaurací, pouličních stánků a obchodů s oblečením, což na mě ze začátku působilo až trochu chaoticky. Po několika dnech jsem ale zjistila, jak geniální to vlastně je. Na každém rohu se člověk mohl velmi pohodlně najíst a nemusel nikam daleko chodit. Hlavně v okolí univerzity se nacházelo obrovské množství studentských restaurací. Mezi naše oblíbená místa patřila například malá restaurace, kde starší paní připravovala pouze různé druhy čínských knedlíčků. Další neodmyslitelnou součástí našeho pobytu byly obchody FamilyMart a 7-Eleven, ve kterých si člověk mohl koupit prakticky jakoukoliv svačinu. Na to všechno jsme si rychle zvykli a v těchto obchodech jsme se zastavovali i několikrát denně. Většinu pobytu jsme strávili v městském prostředí v okolí našeho hotelu, ale městská doprava je v Taipei velmi dobře propracovaná, takže přesuny do jiných částí města byly jednoduché.
Jazyková výuka probíhala každý všední den dopoledne. Lektorka Mandarin Training center, s bohatými zkušenostmi s výukou zahraničních studentů nás provázela celé dva týdny. Naučili jsme se důležité gramatické jevy, užitečná slovíčka pro každodenní život a také různé názvy jídel typických pro Tchaj-wan. Výuka byla plná zábavných aktivit, například spolupráce na menších projektech nebo otevřených konverzací. Na odpoledne nám univerzita vždy připravila nějaký kulturní program, například návštěvu Císařského palácového muzea, lekci kung-fu nebo setkání s místní komunitou původních obyvatel z kmene Paiwan. Všechny tyto aktivity nás strašně bavily, protože jsme se toho nejen hodně dozvěděli, ale hlavně si spoustu věcí sami vyzkoušeli. Během pobytu jsme také měli mnoho příležitostí mluvit s rodilými mluvčími i mimo univerzitu, především při objednávání jídla a nakupování. Někdy bylo opravdu těžké se dorozumět, ale postupem času jsme se v tom všichni zlepšovali. Věřím, že se moje úroveň čínštiny během pobytu opravdu posunula, hlavně v poslechu a mluvení, protože jsme během hodin téměř pořád komunikovali čínsky, a to jak mezi sebou, tak s učitelkou. Určitě jsem díky tomu získala větší jistotu při používání jazyka.
Ve volném čase jsme poznávali tchajwanskou kulturu a historii v centru Tchaj- peje například památník Čankajška (Chiang Kai-shek Memorial Hall) nebo známý tchajwanský mrakodrap Taipei 101. Společně s učitelkami jsme ochutnali opravdu velké množství tradičních jídel a často nás překvapovalo, jak moc se jejich chutě a složení liší od toho, na co jsme zvyklí v České republice. Některé kombinace chutí nás dokonce pořádně zaskočily.
Jedním z mých nejoblíbenějších zážitků byla cesta do malé vesnice Pinglin, kde jsme si vyzkoušeli práci na čajové farmě a proces výroby čaje. V pláštěnkách jsme se vydali přímo na čajové plantáže, kde jsme pod vedením majitele místního čajového obchodu sbírali čajové lístky a následně si vyzkoušeli i jejich zpracování. Poté jsme se zúčastnili tradičního čajového obřadu, ze kterého jsem byla naprosto nadšená. Rozdíl mezi čaji, na které jsme zvyklí v Evropě, a těmi čerstvě připravenými na Tchaj-wanu byl obrovský. Samozřejmě jsem si proto několik druhů čaje koupila i domů.
Celý pobyt byl úžasný. Lépe bych to asi ani nepopsala. Strávila jsem dva týdny se skvělou skupinou lidí a hlavně s úžasnými učitelkami. Za celou dobu mezi námi nenastal žádný konflikt a snad nebyl jediný den, kdy bychom se společně nesmáli a neužívali si čas. Odvezla jsem si vzpomínky na celý život a zážitky, které bych jinak nejspíš nikdy neměla možnost zažít. Má čínština se během těchto dvou týdnů výrazně zlepšila, ale hlavně jsem získala novou motivaci k jejímu dalšímu studiu. Díky této cestě jsem měla možnost poznat, jak vypadá každodenní život na tak vzdáleném místě, kam bych se možná jinak nikdy nepodívala. Navždy budu vděčná, že jsem dostala příležitost se takového pobytu zúčastnit, a všem, kteří studují čínštinu, bych podobnou zkušenost rozhodně doporučila.
