Absolventi

Michal Kubala o studiu na Sciences Po: "Je parádní být obklopený studenty, kteří rádi mezi sebou sdílejí znalosti a mají do budoucna velké plány"

Oficiální název školy je Pařížský institut politických věd, ale vždy se o něm píše jako o Sciences Po, nebo zkráceně SciPo. Sciences Po patří mezi pětici nejlepších škol v kategorii politických a sociálních věd, a v kategorii mezinárodních věd se řadí na sdílené druhé místo s Princetonem.  Na této škole studovali nejen nejvyšší představitelé francouzské politiky; všichni francouzští prezidenti vyjma třech, drtivá většina ministrů, politiků, ale taky  významné postavy česko-slovenského prostředí jako Karel Kramář, Edvard Beneš a bývalý poradce prezidenta Havla Jacques Rupnik, který mimochodem na pařížském kampusu vyučuje a bývá zvaný na konference i do Dijonu. 

V rozhovoru níže představujeme Michala Kubalu, který odmaturoval na PORG Ostrava v roce 2019 a je jedním ze tří absolventů, kteří na Sciences Po studií. 

 

Proč jste si vybral studium na Sciences Po? Zvažoval jste i jiné univerzity?

V kategorii mezinárodních vztahů se Sciences Po řadí na druhé místo ve světovém žebříčku a mě se příležitost studovat na takto prestižní škole zdála prostě neodolatelná. Od kvinty se jednalo o univerzitu, na kterou jsem se chtěl dostat ze všech nejvíc. Nechtěl jsem však studovat čistě mezinárodní vztahy, ale mít vhled i do jiných oborů, jako je třeba žurnalistika, ekonomie, finance a tak podobně. Proto mi padl do oka multidisciplinární profil, který Sciences Po nabízí. V mém rozhodnutí hrál roli fakt, že okolo poloviny studentů na této škole pochází ze zahraničí. Na jinou školu do Francie jsem se nehlásil, ale zvažoval jsem univerzity v Nizozemí a samozřejmě v ČR.

 

Co nyní studujete? Jak probíhá studium na Sciences Po? Je studium v angličtině nebo ve francouzštině?

Studia na Sciences Po jsou multidisciplinární a zahrnují hodiny historie, politologie, práva, sociologie, ekonomie a tak dále. Pointa spočívá v tom, že si student postupně vybírá oblasti, které ho zajímají a zužuje si tak dráhu svých studií až do nástupu na magisterská studia, kde si vybírá konkrétní obor. Systém je rozdělený klasicky na tři roky bakalářských studií a dva roky studií magisterských. Student stráví dva roky bakaláře na jednom ze satelitních kampusů Sciences Po, třetí rok stráví na jedné z pěti stovek partnerských univerzit a dva roky Mastera stráví v Paříži. Momentálně jsem v druhém ročníku v kampusu v Dijonu a sleduji kurzy, které se soustředí na ekonomii. Hodiny se nám však každý semestr mění a tudíž máme příležitost neustále objevovat nové oblasti politicko-sociálních věd. Například minulý semestr jsem mimo jiné sledoval hodiny ekonometrie, financí a ekonomie.

 Vyučování na kampusu v Dijonu probíhá ve francouzštině, ale některé kurzy jsou v angličtině. Oficiální jazyk se však podle kampusu mění, například v kampusu v Mentonu probíhá výuka převážně v angličtině, v Nancy bych vedle dobré francouzštiny potřeboval mít pokročilé znalosti němčiny. Kampus v Dijonu jsem si vybral pro jeho zaměření na střední a východní Evropu. I přesto, že oficiálním jazykem dijonského kampusu je francouzština, není neznalost tohoto jazyka nepřekonatelnou překážkou. Nemalá část studentů má na začátku svých studií velice limitované znalosti francouzštiny a pro tyto studenty se první semestr nabízí v angličtině, zároveň s intenzivními hodinami francouzského jazyka. Osobně jsem měl relativně dobrou úroveň francouzštiny při příjezdu do Dijonu, ale vyrovnat se rodilému mluvčímu se mezinárodnímu studentovi nejspíš nikdy nepovede a proto se mezery v jazyce  při známkování nepenalizují.

 

Jak probíhalo přijímací řízení? Je škola kompetitivní? 

Přijímací řízení probíhá ve dvou kolech. V prvním kole student pošle svou akademickou složku, ve které musí být CV, motivační dopis a dva doporučující dopisy. Vše se nahrává na online formulář, kde student vybere dva kampusy, na kterých by rád studoval. Dále může přidat naskenované  diplomy ze soutěží, výsledky jazykových testů, nebo popis svých mimoškolních aktivit. Sciences Po následně vybere nejzajímavější profily a kandidáty pozve na pohovor, který se koná v téměř každém významném městě. V době, kdy jsem se hlásil jsem dostal článek z novin a měl jsem půlhodiny na přípravu. Poté jsem nastoupil před tříčlennou komsi, před kterou jsem článek asi deset minut prezentoval. Pohovor trvá okolo půl hodiny a zbylých dvacet minut jsem odpovídal na otázky komise, které se týkaly článku a problematice, které se věnoval. Pokud se podíváme na soubor všech kampusů Sciences Po, tak je přijato okolo 17% studentů a proto by se při hlášení na Sciences Po nemělo nic nechat na náhodě.

 

Co se vám nejvíce líbí nebo naopak nelíbí na studiu ve Francii?

 Sciences Po mě ihned zaujalo tím, že své kandidáty nevybíralo pouze na základě známek ze střední školy. Největší šanci dostat se na Sciences Po neměli studenti, kteří se uměli nejlépe ‘drtit’, ale ti, kteří v motivačním dopise a během pohovoru ukázali zápal pro určitý obor, nadšení z učení se nových věcí a samozřejmě motivaci studovat na Sciences Po. Po celé Francii má Sciences Po tisíce studentů, ale samotný kampus v Dijonu jich má pouze okolo 190ti. To je velká výhoda, protože znám – minimálně od vidění – každého studenta na kampusu a to pomáhá při integraci do sociálního života. Je parádní být obklopený studenty, kteří rádi mezi sebou sdílejí znalosti a mají do budoucna velké plány. Pár studentů se například přiznalo, že jejich snem je stát se příštím prezidentem či premiérem (takřka všichni vysocí představitelé francouzské politiky a diplomacie - jako například Macron, Hollande, Chirac - studovali na Sciences Po). Většina profesorů bývali studenty velkých univerzit jako je Cambridge, Oxford, nebo samozřejmě Sciences Po a rádi se s námi dělí o zápal pro svůj obor.

 Velice se mi líbí systém hodnocení. Podstatnou část naší závěrečné známky netvoří totiž závěrečná zkouška, ale průběžná práce. Záleží tedy na tom, jak student pracuje během celého semestru ; špatnou průběžnou práci nemůže zachránit dobrá závěrečná zkouška a student, který se celý semestr snažil se nemusí obávat, že mu známku výrazně zhorší nešťastně zvolené téma závěrečné zkoušky. Je tedy nutné pracovat po dobu celého semestru, protože na jeho konci se vše špatně dohání. V tomto smyslu připomíná studium na Sciences Po spíše maraton nežli běh na sto metrů.

 Abych se ale dostal k nevýhodám studia ve Francii, tak věřím, že největší potíž bývá s administrativou. Například na své známky ze závěrečných zkoušek čekáme mezi jedním až dvěma měsíci. Administrativa bývá velice nepřehledná, zdlouhavá a občas se nám informace, termíny a podobně sdělují na poslední chvíli. Naštěstí bývá administrativě i velice flexibilní a všechno se nakonec (nějak) vyřeší.

Co byste doporučil studentům, kteří by chtěli studovat Mezinárodní vztahy na Sciences Po? (mimoškolní aktivity, četbu, atd.) 

Model United Nations, výměnný pobyt v zahraničí, účast na studentských summitech, nebo aktivita v rámci školního časopisu můžou být činnosti, které zvýší studentovu šanci dostat se na Sciences Po. Tím, že jsou studia multidisciplinární, má student relativní svobodu v tom, co může zmínit v motivačním dopise, CV nebo při pohovoru. Sciences Po hledá akademicky orientované studenty, kteří mají zájmy i mimo školní zdi. Student musí taky ukázat autentický zájem o studium na Sciences Po. S tohoto důvodu bych doporučil přizpůsobit četbu kampusu, na který se student touží dostat. Například těm, které láká kampus v Mentonu, bych doporučil číst o Blízkém Východě, protože to je region, na který se v tomto kampusu zaměřují.

Co musím podtrhnout je nutnost denně číst média. Hlavní část pohovoru je schopnost studenta prezentovat článek z novin. Přitom se očekává, že student má o tématu, který mu byl dán, určité znalosti a musí ukázat schopnost články analyzovat, srovnat způsob jak se na dané téma dívají v jiných zemích, nebo napříč jinými médii.

 

Co plánujete do budoucna z hlediska studia či kariéry?

Zatím se rozhlížím. Uvažuji však o práci ve firmě, nebo v rámci nějaké mezinárodní organizace a poslední dobou taky uvažuji o práci v mediích. Výhoda Sciences Po je, že si s tímto rozhodnutím můžu počkat a okusit domény, které mě baví a rozhodovat se postupně. V prvním ročníku mě velmi bavily hodiny ekonomie, protože jsme měli parádní učitelku. V prvním semestru mě velmi pozitivně překvapily hodiny o ústavním právu ve Francii a jiných světových zemí, které byly plné zajímavých poznatků ze světové politiky. Na Sciences Po pravidelně jezdí přednášející z celého světa a měl jsem příležitost bavit se s českými velvyslanci a dokonce i s bývalým poradcem prezidenta Havla Jacquesem Rupnikem.

 

Jak si myslíte, že vás na studium připravil PORG? 

Myslím, že na PORGu, stejně jak na Sciences Po, je kritické myšlení stejně důležité, jako učení se faktů. Hlavním kritériem pro dobrou prezentaci, esej a všechno podobné je struktura. Je na studentovi, aby si našel k tématu relevantní informace a strukturoval je tak, aby z nich vznikl koherentní argument. Myslím, že je to systém, kterým se učíme na PORGu a proto jsme dobře připraveni napsat esej tak, že shrneme naučenou látku a na jejím základě postavíme argument. Díky možnosti jet do zahraničí na výměnný pobyt jsem měl příležitost rozšířit znalosti francouzštiny, což mi při integraci do studentského života velice pomohlo. Zkušenosti porgovských učitelů s posíláním studentů do zahraničí se taky hodí, když student žádá o doporučující dopis, nebo o pomoc při sepsání motivačního dopisu. 

Marie Rohmová o studiu na University of British Columbia v Kanadě: "Chtěla jsem být tak trochu průkopník."

Marie je absolventkou PORG Ostrava a nyní jako první naše studentka studuje na University of British Columbia. UBC se v současném světovém žebříčku nachází na 34. místě a Kanada je již dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších destinací pro mezinárodní studenty.  Proč si Marie vybrala studium v Kanadě a jak se ji líbí na univerzitě se dozvíte v rozhovoru níže.

Proč jste se rozhodla pro studium v Kanadě?

Odmala jsem studovala angličtinu a vždycky jsem chtěla na studium vycestovat do anglicky mluvící země. Kanada se mi zalíbila proto, že jsem slyšela skvělé věci o mentalitě Kanaďanů. Také mě lákalo že jsem neznala nikoho jiného kdo se sem hlásil, chtěla jsem být tak trochu průkopník. Zvažovala jsem i Austrálii, tam je ale studium trochu složitější kvůli převrácenému roku.

Co právě studujete? Jak probíhá váš typický den?

Studuji Cognitive Systems se zaměřením na psychologii. Je to multidiscipinární obor sestávající se z psychologie, informatiky, lingvistiky a filozofie. Vždycky jsem chtěla studovat psychologii, ale ne jen čistou, chtěla jsem mít širší obzory. Tento program mi naprosto vyhovuje, raději studuji více oborů než se zaměřit na jeden. Přednášky jsem si navolila spíše ranní a nejlépe všechny za sebou, takže ráno jsem většinou na přednáškách. Obvykle mívám 2-4 přednášky za den. Kampus je obrovský, je to skoro takové univerzitní městečko, takže občas musím přeběhnout kilometr mezi třídami během desetiminutové přestávky. Pro čas mimo studium máme pestrou nabídku volnočasových aktivit – sport, kroužky, zájmové skupiny, dobrovolnictví nebo doučování. Já věnuji hodně času sportu, často chodím na volejbal nebo do fitka, ale chodila jsem tady i třeba na krav magu nebo balet. Večery a víkendy mám potom vyhrazené na všechny školní povinnosti – povinnou četbu, domácí úkoly, eseje a průběžné studium.

Zvažovala jste ještě jiné univerzity nebo destinace? Proč u vás UBC vyhrála?

Hledala jsem si školy podle seznamu nejlepších univerzit v Kanadě. Nezvolila jsem nejlepší přístup, přihlásila jsem se pouze na 3 univerzity, z nich 2 elitní, a pak jsem po zbytek roku stresovala, že se nikam nedostanu. Původně mou první volnou nebyla UBC, ale University of Toronto. Dále jsem se hlásila na oba kampusy UBC (Vancouver a Okanagan) a na menší Carleton University v Ottawě. UBC u mě vlastně vyhrála kontumačně. Do Toronta jsem se nedostala kvůli nekompletní přihlášce – vyžadovali fyzické kopie výsledků IELTS zaslané přímo od zprostředkovatele zkoušek. Někde se ale stala chyba v komunikaci a i přes opakované naléhání je neposlali správně, tak jak je univerzita chtěla. Nakonec jsem ale ráda že mi to vyšlo takto. Z UBC jsem měla daleko lepší pocit, z mého pohledu měli daleko přehlednější příjimací proces univerzita působila daleko přátelštěji. Například na webových stránkách měli vypsané převody do potřebných českých známek. UBC má také nejvyšší poměr mezinárodních studentů ze všech univerzit v Severní Americe, takže bych poznala spoustu lidí z jiných kultur. V porovnání se zbytkem Kanady je ve Vancouveru teplo, což taky nahrálo do mého výběru.

Jak je pro vás studium náročné?

Řídila jsem se radou, kterou jsem dostala na začátku studia, a nepřeháněla jsem to s počtem předmětů, na které jsem se zapsala. Díky tomu jsem si nastavila jsou studijní zátěž tak akorát a studium tedy zvládám bez větších obtíží. Mám čas i na své koníčky a relax, nesnažím se studium zbytečně uspěchat.

Na rozdíl od České republiky kde celý rok jen chodíte na přednášky a pak se drtíte na zkoušky, studium v Kanadě je spíše jako těžší verze studia na PORGu – spousta malých úkolů a prací, ale zkoušky připomínají spíše regulérní testy. Těžké je to v tom, že si nikdy neoddechnete. Začne rok, zvykáte si na nové předměty. Jak si zvyknete, začnou pololetní práce a zkoušky (tzv. midterms, některé předměty mají až tři za trimestr). Ty pokračují do konce trimestru, pak přijdou závěrečné projekty, eseje a prezentace, a hned potom zkouškové období. Musíme po celý rok neustále pracovat a studijní náplň se stupňuje. Někdy mi přijde, že se pustím do psaní úkolů abych si odpočinula od učení se na zkoušky.

Celkově, hodně záleží na tom, jaké si zvolíte předměty. Většina mých předmětů spadá pod humanitní obory, které jsou relativně snadné, ale časově náročné – spousta povinné četby a psaní esejů, ale na zkoušky mi stačí párkrát přečíct poznámky. Na druhé straně pak mám informatiku, kde čas strávený studiem není přímo úměrný známce – můžu strávit 12 hodin řešením laborky a stejně budu mít nulu když na nic nepřijdu.

Jak probíhalo přijímací řízení? Máte pocit, že škola je velmi kompetetivní?

Ze 3 škol na které jsem se hlásila, UBC byla jediná, která chtěla víc než jen známky. Musela jsem napsat sérii mikroesejů o asi 300 slovech, na témata typu co je pro mě důležité, jak jsem se angažovala ve své komunitě, jak by mě popsali ostatní nebo čeho jsem dosáhla ve svých zájmech. Ostatní školy (Toronto a Carleton) chtěly pouze známky a potvzení o dostatečné úrovni angličtiny. Toronto taky chtělo mít splněné určité předměty, třeba pro studium psychologie jsem potřebovala odmaturovat z biologie. Nutno dodat, že kanadské univerzity se dívají na všechna vysvědčení ze střední školy, nejen na maturitu. UBC nabídne v průměru místo asi polovině studentů, kteří se tam hlásí, ale to se může dost lišit podle fakulty.

Jak vás připravil PORG jako škola na další studium a život? Měla jste dostatek informací a podpory?

Když jsem se hlásila na univerzity, tak PORG ještě žádné absolventy v Kanadě neměl. Přijímací řízení v Kanadě se trochu liší od Ameriky i Británie, takže jsem si na to z velké části musela přijít sama. Například webové stránky University of Toronto byly tak nepřehledné, že prokousávat se jimi snad bylo součástí příjimacího procesu. Konzultace mi ale pomohly vybrat si obor. Původně jsem chtěla studovat jen čistou psychologii, po několika sezeních jsem se ale rozhodla to rozšířit.

Na druhé straně mě PORG pomohl připravit na samotné studium. Jen díky tomu že jsem uměla tak dobře anglicky jsem se vůbec rozhodla vyrazit do ciziny. Samotné univerzitní studium mi přijde velmi podobné tomu na PORGu. Nejen v domácí přípravě, ale třeba i v zapojení ve třídě. Z PORGu jsem zvyklá diskutovat a klást otázky, profesoři si cenní mého zapojení do diskuze. Kurz AP Psychology, který jsem si udělala v septimě mi pomohl si navyknout na univerzitní styl učení, a ještě jsem mohla díky němu přeskočit psychologii prvního ročníku.

Co byste doporučila studentům, kteří chtějí studovat v Kanadě a na UBC?

Obecná doporučení se neliší od ostatních škol: čím dříve začnete, tím lépe. Najděte si, co po vás každá škola chce a řiďte se tím. Pro některé programy budete muset odmaturovat ze specifických předmětů, někam budete muset mít určitý průměr známek, jinam (konkrétně UBC) potřebujete být i všestranný kandidát a angažovat se mimo školu.  UBC se v jádru tolik neliší od podobných škol, ale myslím že jakožto nejvíce mezinárodní škola v Severní Americe tady dávají velký důraz na diverzitu – nejen etnickou ale i ideologickou. Myslím, že je důležité se v přihlášce prezentovat autenticky a ukázat škole, že jste jedinečný člověk a že vaše životní zkušenosti přispějí do školního „melting pot“.

Vendy Fialková: Byli jsme motivovaná třída a cítili velkou podporu učitelů

Vendy Fialková odmaturovala na Novém PORGu v roce 2016 a následně studovala na Oxfordu obor Mathematics and Statistics. Nyní pracuje na zajímavých projektech jako Graduate Scientist ve Švédsku. V rozhovoru si můžete přečíst, jak probíhalo studium a jaké má Vendy plány do budoucna. 

Jaká je v současné době Vaše práce a čím se zabýváte? Baví Vás obor, který jste si vybrala? Pracujete na něčem zajímavém?

Pracuju jako Graduate Scientist v AstraZenece ve Švédsku, kam jsem se přestěhovala v září po dokončení magisterského studia na Oxfordu. Jedná se o dvouletý program, během kterého budu pracovat na třech různých projektech v oblasti chemoinformatiky a strojového učení pro vývoj léčiv. Nemohu zacházet do přílišných detailů, ale musím říct, že po třech měsících ve své první rotaci si práci užívám. Jedná se o kombinaci výzkumu a programování a mám poměrně široké mantinely, v rámci kterých se mohu pohybovat a brát na sebe zodpovědnost za směr, kterým se projekt ubírá.

Jak ovlivnilo Vaše studium výběr Vašeho povolání nyní?

Během studia jsem okamžitě propadla aplikacím matematiky do dalších oborů; vždy jsem tíhla především k biologii a k tomu se brzy připojil ještě zájem o umělou inteligenci. Od druhého ročníku jsem měla šanci vybírat si z velkého množství předmětů, které mi představily různé směry vedoucí k všemožným zajímavým aplikacím a nečekaným propojením mezi obory. V kombinaci s letními stážemi absolvovanými v Praze jsem tak získala dobrý obrázek o tom, jak své zájmy smysluplně propojit. První šanci pracovat s chemoinformatikou jsem měla během práce na své dizertaci, v níž jsem vytvářela modely pro predikci aktivity molekul. Protože jsem si práci v tomto oboru opravdu užívala, byla cesta do farmacie přirozeným dalším krokem.

Co Vás vedlo k tomu jít studovat do Velké Británie?

Díky kombinaci českého a anglosaského kurikula na Novém PORGu jsem měla poměrně brzy jasno v tom, že britský systém výuky mi vyhovuje mnohem víc. Na univerzitním vzdělání v zahraničí se mi líbí větší důraz na samostatnost, možnost diskutovat s profesory v menších skupinkách a méně hodin strávených v přednáškových sálech. Krásné prostředí mnohých tradičních britských kampusů a vyšší kvalita vzdělání byly další benefity, které rozhodování usnadnily.

Přemýšlela jste, že budete studovat spíše na jiné univerzitě než na Oxfordu? Pokud ano, proč u Vás Oxford vyhrál?

Dlouho jsem si nedokázala představit, že bych se na Oxford mohla dostat a že by tedy vůbec dávalo smysl se tam hlásit. Když jsem si ale na tu myšlenku (s drobným pošťouchnutím od rodiny i učitelů na Novém PORGu) zvykla, byl Oxford jasná první volba. Hodně tomu napomohly tři dny strávené na pohovorech, kdy jsem si na vlastní kůži zažila, jaké to je, žít v Oxfordu, denně se procházet mezi starými budovami připomínajícími Harryho Pottera a především být součástí mladé, studentské komunity a mít plnou pozornost neobyčejně kvalifikovaných profesorů. Z pohovorů jsem se vrátila zcela přesvědčená, že pokud se na Oxford dostanu, není nad čím přemýšlet a čtyři roky studia tam si určitě užiju.

Co se Vám nejvíce líbilo na Oxfordu?

Oxford je místo, kde se shromažďují extrémně talentovaní a motivovaní lidé, což mu dodává specifickou atmosféru, které je těžké si nevšimnout. Je to unikátní kombinace studentského života s náročným akademickým programem, příležitost neustále potkávat nové inspirativní lidi a možnost diskutovat o všem od tipů na nákupy po nejnovější vývoj umělé inteligence a je težké nenechat se pohltit entusiasmem ostatních  studentů a profesorů. Především jsem ale na Oxfordu zažila čtyři skvělé studijní a mentálně stimulující roky, z nichž jsem si odnesla pevná přátelství a nepřeberné množství zážitků.

Je něco co byste doporučila studentům při výběru univerzity a oboru? Myslím tím z pohledu již nyní, když jste vystudovala 😊

Myslím, že hodně lidí se stresuje s tím, jak se po studiu uplatní a jestli jsou na svůj obor dost “dobří”. Myslím ale, že pokud je člověk pro svůj obor nadšený, není důvod, aby jej nedokázal vystudovat. A co se týká uplatnění, velké množství oborů je dnes multidisciplinárních a nalezne se v nich uplatnění i pro nečekané směry - třeba má matematika ve farmacii nebo psychologii. Především bych ale studentům doporučila rozvíjet své zájmy a využívat příležitosti, jež se naskytnou - od přednášek či diskuzí o zajímavých tématech přes studentské kluby po letní stáže. Je snadné nechat se pohltit studiem a zapomenout na všechny další možnosti, které studenti mají a které nejenže jsou nedílnou součástí studentského života, ale zároveň často člověku dají mnohem víc než hodiny strávené nad učebnicemi.

Máte pocit, že Vás Nový PORG jako škola dobře připravila? Jak si myslíte, že studium na PORGu ovlivnilo Vaše rozhodování?

Ano, myslím, že Nový PORG byl poměrně důležitý faktor v mé cestě do zahraničí. Dal mi jazyk, sebevědomí a vlastně i obecné povědomí o tom, že se dá studovat i mimo Česko. Především si ale vážím času a podpory učitelů, které jsem během střední školy měla a kteří se velkou měrou podíleli na dobré atmosféře, kterou si s gymplem spojuji. Byli jsme motivovaná třída a cítili podporu, což vnímám jako velký faktor podílející se na tom, že asi polovina z nás skončila v zahraničí.

Myslíte si, že se vrátíte do Čech?

Nevím. Británie jako taková mi neseděla a přestože Oxford byl skvělý zážitek, který bych za žádnou cenu neměnila, vždycky jsem cítila, že v Anglii nezůstanu. Dlouho jsem se plánovala do Prahy vrátit hned po dostudování, když ale došlo na finální rozhodování a podávání přihlášek, zjistila jsem, že se ve mě probudil cestovatelský plamínek a zpátky se mi ještě nechtělo. Švédsko je úplně jiné než Británie; místní mentalita a zvyky jsou mi mnohem bližší. Nevím, jak to budu vnímat za dva roky, ale v současnosti si umím dost dobře představit, že se nakonec usídlím jak tady, tak v Česku. 

Nikol Krejčí: Pokud se člověk rozhodne pro studium na Oxfordu, měl by pro svůj obor dýchat

Nikol Krejčí maturovala na PORGu Libeň v roce 2020 a nyní studuje obor Biochemistry na univerzitě v Oxfordu. Celkový počet českých studentů, kteří zde studují bakalářský obor, je 18 a z toho 10 studentů jsou absolventi PORGu. V rozhovoru níže se můžete dočíst o tom, jak vypadá život v Oxfordu a co se Nikol na studiu nejvíce líbí. 

 

1. Co vás vedlo k tomu jít studovat do Velké Británie?

Touha osamostatnit se, poznat další kousek světa, zdokonalit angličtinu. Nevím, kde budu za pět let, kde se usadím, ale mít titul z prestižní britské univerzity určitě není k zahození. Mimoto jsou trimestry na Oxfordu relativně krátké. Trvají 8 týdnů, po nichž následuje šestitýdenní „volno“ a po závěrečných zkouškách v červnu dokonce tříměsíční prázdniny. V Česku tedy budu trávit přibližně stejnou dobu jako v Anglii, takže nemám pocit, že by mě studium tady odstřihlo od rodiny či přátel ze střední.

2. Přemýšlela jste, že budete studovat spíše na jiné univerzitě než na Oxfordu? Pokud ano, proč u vás Oxford vyhrál?

Mám ráda výzvy. Dostat se na Oxford byla zatím moje největší. Tou další je získat titul Master of Biochemistry with 1st honours. Samozřejmě jsem zvažovala i další univerzity. Ale ve chvíli, kdy mi přišel dopis o podmínečném přijetí na Oxford, jsem měla jasno. Od základní školy jsem akademicky zaměřená, baví mě se intelektuálně obohacovat, učit se novým věcem. Intenzivní studium mi vyhovuje, dává mi prostor naplno testovat své kapacity. Každý den se tu setkávám s podobně nastavenými lidmi, profesory i studenty, zapálenými pro svůj obor, což představuje inspiraci a motivaci zároveň. Mimoto je Oxford vyhlášený pro svůj systém tutoriálů (výuky formou konzultací). Jde o hodiny s tutorem za přítomnosti dalšího studenta, minimálně jednou týdně. Na každý tutoriál je třeba se připravit, pro představu, příprava na jeden tutoriál mi zabere zhruba 15 hodin, nastudované téma se pak na hodině probere do hloubky. Každý tutoriál mě nabije energií a připomene, jak moc mě biochemie fascinuje. Netřeba zmiňovat, že na Oxfordu učí lidé, co jsou mistry ve svém oboru. Můj tutor na fyzikální biochemii je mimo jiné i spoluautorem knihy, z níž se učíme.

3. Co se vám nejvíce líbí na Oxfordu jako městě?

Architektura Oxfordu mě okouzlila už loni před Vánoci, když jsem sem přijela na pohovor. Přestože jsem tu už dva měsíce, stále si připadám jako v knížce o Harry Potterovi, kdykoliv se pocházím starobylými ulicemi. Malebné univerzitní město má svoji jedinečnou atmosféru.

(Nikol se svojí spolužačkou při imatrikulaci nových studentů v říjnu)

4. Je něco, co byste doporučila studentům při výběru univerzity a oboru? Co vás osobně třeba nenapadlo, že je důležité.

Vybrat si obor, u kterého víte, že vás bude bavit a naplňovat. Zjistit si, jak je kurz strukturovaný, jaké jsou šance na přijetí. Ideální je, má-li student možnost pobavit se přímo s někým, kdo obor na dané univerzitě studuje. Univerzita by vám měla být sympatická. Pokud se pak člověk rozhodne pro studium na Oxfordu, měl by pro svůj obor dýchat a toužit se o něm dozvědět víc.

5. Máte pocit, že vás PORG jako škola dobře připravil? Měla jste dostatek informací a podpory?

Bez pochyby. Obzvláště co se jazykového vybavení a znalostí chemie týče. Mimoto, PORG své studenty podporuje ve výjezdech do zahraničí, takže jsem si mohla už v sextě vyzkoušet, jaké to je žít v cizí zemi. Tehdy jsem strávila rok na střední škole v Edinburghu, kde jsem si uvědomila, že můj sen studovat na Oxfordu nemusí zůstat jen snem. Až zpětně mi dochází, jakou jsem měla výhodu oproti ostatním středoškolákům v Česku, protože jsem znala a mohla se pobavit s absolventy PORGu, kteří na Oxfordu studují. Na PORGu není nijak neobvyklé vydat se po maturitě do zahraničí. Jako studenti jsme měli s kým se poradit a prodiskutovat možnosti i přímo na škole. Což bohužel není běžná praxe na většině středních škol a gymnázií u nás, a to je obrovská škoda.

6. Můžete popsat, jak probíhá váš studijní den? Myslím tím, jestli fungují i sociální kluby, snídáte a obědváte sama nebo využíváte jídelny? Jaké jsou podmínky v současné situaci?

Současná situace samozřejmě vzdělávání poznamenala na všech frontách. Naštěstí se Oxfordská univerzita snaží udržet alespoň některé části studia prezenčně. Stále chodíme do laboratoří provádět experimenty. Pracujeme v tzv. virtuálních dvojicích, což znamená, že musíme udržovat rozestup dvou metrů a chvílemi pouze zpovzdálí sledovat, co ten druhý dělá, což je občas komické. Stejně tak část tutoriálů a některé semináře mám takzvaně „in-person“. Každý týden mám v průměru deset přednášek, tutoriál, půlden laboratorních prací, jeden až dva semináře, případně ještě workshop. Nutno zmínit, že na Oxfordu neexistují víkendy – to vám potvrdí každý student bez ohledu na to, jaký obor studuje. Stále máme tunu práce, kterou ovšem já osobně nevnímám jako práci, protože mě to skutečně hodně baví. Co se stravování týče, jídelny jako z Bradavic jsou momentálně bohužel zavřené, fungují na principu take-away. Obědváme a večeříme většinou s ostatními členy naší „household“ (spolužáci ze stejné koleje bydlící na stejném patře, kteří mezi sebou nemusí nosit roušku) v kuchyňce na patře. Kluby běží pouze online. Jak jsem ovšem zjistila, jóga přes Zoom není vůbec špatná.

7. Baví vás obor, který jste si vybrala? Pracujete na něčem zajímavém?

Z biochemie na Oxfordu jsem nadšená. Chemie, biologie i matematika mě bavily už na PORGu, ale ještě v říjnu loňského roku, kdy jsem odesílala svou přihlášku, jsem si nebyla jistá, jestli je biochemie ta pravá. Zvažovala jsem i jiné vědní obory – biomedicínu, chemii, biologické vědy… Nyní, o rok později, jsem za své rozhodnutí ráda. Vyhovuje mi, jak je kurz strukturovaný – skládá se z pěti předmětů (celulární, molekulární, organická, fyzikální a kvantitativní biochemie) a laboratorních prací. Učím se o biologických procesech, které dělají život životem, jsem schopná si je odůvodnit na molekulárním levelu s pomocí chemie. Připadá mi, že skládám puzzle. Čím víc se toho naučím, čím víc si toho přečtu, tím víc dílků zapadne do sebe a tím jasnější obraz o světě kolem získám. Každé dva dílky, které spojím, lze nazvat „aha momenty“, a každý „aha moment“ je jako droga, která ve mně rozdmýchává plamen touhy chtít znát víc.

Umístění absolventů PORG 2020

V roce 2020 na všech kampusech PORGu maturovalo celkem 100 studentů a z toho 50 studentů se rozhodlo studovat v zahraničí. Nejpopulárnější zemí pro studium je stále Velká Británie, ale studenti budou studovat i v USA, Holandsku, Francii, Německu a Švédsku.  Máme radost, že absolventi PORGu byli přijati na některé z nejlepších univerzit na světě (Oxford University, Imperial College London, University of Chicago či University of Pennsylvania).  V odkazu níže se můžete podívat na seznam vybraných univerzit a jejich umístění ve světovém žebříčku.  Všem absolventům gratulujeme a přejeme mnoho štěstí v jejich dalším osobním a studijním životě! 

Infografika: 

zahraniční univerzity mapa

Zahraniční univerzity s PORG absolventy

PORG pro své studenty nabízí průběžné poradenství a komplexní pomoc při podávání přihlášek na vysoké školy do zahraničí. I díky tomuto programu a podpoře byli v minulosti naši studenti přijati na TOP univerzity ve Velké Británii, USA a dalších zemích. Prohlédněte si mapu, která ukazuje, kde všude ve světe najdete absolventy PORGu! 

 

Velvet Dinner

Oxfordská Velvet Dinner

PORG Oxford se připojuje k oslavám 30. výročí sametové revoluce! Naši absolventi a absolventky se na tradiční oxfordské česko-slovenské Velvet Dinner foto-shromáždili a vysílají pozdravné úsměvy do rodné kotlinky. I my máváme za La Manche! Duch PORGu nechť provází vaše kroky!

Oxford

Martina Kavanová patří na Oxfordu k nejlepším

Jsme hrdí, že naše studentka Martina Kavanová patří na Oxfordu mezi nejlepší studenty.  Martina měla z PORGu skvělá doporučení a nyní dokazuje, že pilná příprava se na Oxfordu cení.  Díky studentům jako je Martina, mají i další studenti z PORGu velmi dobré šance k přijetí a jsou na Oxfordu vítáni.

Naši absolventi na Oxfordu

Pozdravy z Oxfordu

PORGovští  absolventi posílají milý pozdrav z Oxfordu.

Lukáš Černý

An adventurous universe of unknown

Článek našeho absolventa Lukáše Černého.

načíst další